Ve stínu okupace…

15. 3. 2022

Tradiční pietní vzpomínka na temné výročí německé okupace zbytku někdejšího Československa z března 1939 byla letos zatížena myšlenkami na probíhající Putinovu válku a okupaci Ukrajiny ruskými vojsky. 

Nejsmutnější den naší novodobé historie – to je pro Čechy 15. říjen 1939. Den, kdy vojska nacistického Německa obsadila Čechy a Moravu a nastalo šestileté období tzv. protektorátu, při kterém zemřely tisíce nejlepších československých vlastenců.

Demokracie v Česko-Slovensku upadala již od přijetí podmínek potupné Mnichovské dohody, kterou se československý stát vzdal pohraničního území. Nejhůře to snášeli vojáci československé armády, vlastenci připravení bránit svou zemi. Německému Vůdci Adolfu Hitlerovi však pohraničí nestačilo a sám tak dohodu z Mnichova porušil, když podnítil slovenské klerofašisty k odtržení a prezidenta Emila Háchu donutil pod nátlakem podepsat souhlas se vstupem německých vojáků na území Čech a Moravy. Ve Slezsku překročili Němci hranici ještě ve večerních hodinách 14. března a na odpor se jim v Místku postavili vojáci III. prapor pěšího pluku 8. Hlavním okupačním silám, které se dali do pohybu kolem čtvrté hodiny ranní, již nesměl být kladen odpor. Bojovalo se však na území Podkarpatské Rusi, a to až do 23. března. Morálka československých vojáků, a vlastně i celé společnosti, však utržila citelnou porážku. Na Pražský hrad přijel Hitler z Berlína ještě před Háchou, aby bylo ponížení dokonáno. Na druhý den, 16. března 1939 byl vyhlášen vznik Protektorátu Čechy a Morava.

Ke vzpomínkovému setkání na tyto tragické události došlo v úterý 15. března 2022 dopoledne u sochy zakladatele Československa Tomáše G. Masaryka na Hradčanském náměstí, přímo naproti Pražskému hradu. Pozvání pořádající Československé obce legionářské přijali první místopředseda Senátu Parlamentu České republiky pan Jiří Růžička, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pan Jan Skopeček, velvyslanec Slovenské republiky v České republice Jeho excelence Rastislav Káčer, velvyslanec Spolkové republiky Německo v České republice Jeho excelence Andreas Künne, radní hlavního města Prahy pro oblast legislativy, veřejné správy a podpory bydlení paní Hana Kordová Marvanová, náměstek pro řízení Sekce právní a majetkové Ministerstva obrany České republiky pan Filip Říha, velitel Vzdušných sil Armády České republiky generálmajor Petr Mikulenka, velitel Hradní stráže plukovník generálního štábu Jaroslav Ackermann, zástupce velitele Posádkového velitelství Praha Armády České republiky, místopředseda Společnosti Milana Rastislava Štefánika pan Bohdan Kraus a předseda Sdružení zahraničních vojáků 2. světové války Českého svazu bojovníků za svobodu plukovník ve výslužbě Bohuslav Holub. Československou obec legionářskou zastupoval její předseda plukovník ve výslužbě Pavel Budinský. K uvedeným vzácným hostům se přidali i další zástupci organizací a spolků a veřejnost.

Po položení květinových darů, které společně s čestnou stráží a stráží státní vlajky zajistila Čestná stráž Armády České republiky, následovaly projevy představitelů státní moci, armády a diplomatického sboru. Všichni neopomněli připomenout jak historické souvislosti staré osmdesát tři let, tak i současné dění ve východní Evropě. I přes značné rozdíly upozornili na několik společných ukazovatelů, které lze spatřit při pohledu na okupaci Česko-Slovenska v roce 1939 a na okupaci Ukrajiny v roce 2022. V tomto duchu promluvili páni místopředsedové Jiří Růžička a Jan Skopeček. Náměstek Filip Říha i generálmajor Petr Mikulenka to doplnili vzkazem o připravenosti českých ozbrojených sil bránit členské státy Severoatlantické aliance. Slovenský velvyslanec Rastislav Káčer vyzval k maximální podpoře bojujících Ukrajinců. Závěrečné slovo měl předseda ČsOL, sám válečný veterán, br. Pavel Budinský. Zde je jeho znění:

 

Vážený pánové místopředsedové, Vaše excelence, dámy, pánové, sestry a bratři,

připomínáme si dnes počátek jedné z velkých zkoušek Čechů a Slováků, kterou byli v takřka stoletých dějinách republiky nuceni podstoupit. Mnichovská dohoda z října 1938 znamenala definitivní konec křehké evropské stability a nesmírnou národní tragédii. Z obsazeného pohraničí v následujících dnech zamířilo do vnitrozemí na 170 tisíc uprchlíků před nacisty.

Důsledkem Mnichova byl 15. březen 1939 – den, kdy vpadla německá armáda do zbytku naší zkoušené vlasti. Byl to jeden jediný sychravý den, po němž následovaly roky protektorátní hrůzy a válečných běsů, díky nimž bylo Evropě i celému světu připomenuto, jak hluboce se nevyplácí zlu ustupovat a poskytovat mu čas k nabírání sil.

Pevně věřím, že demokratický svět alespoň částečně přijal poučení, jež dnes ovlivňuje přístup k současným výzvám, které představuje ruská invaze na Ukrajinu. Jednou z těchto výzev je bezprecedentní vlna válečných uprchlíků, především matek s dětmi.

Československá obec legionářská, vědoma si svého poslání a ideálů, jež zastává, se ihned zařadila mezi první, kdo válečným uprchlíkům poskytl azyl. V těchto dnech se staráme o více než 150 maminek s dětmi v našem pražském sídle a věříme, že jim zajistíme důstojné podmínky až do doby, než se budou moct plně zapojit do života republiky.

Patnáctý březen byl doposud mementem, které nám kladlo na paměť, že mír není věčný a svobodě předchází oběť. A dnes se ukazuje, že nechceme-li selhat a obrátit vniveč utrpení, kterým prošly za naši dnešní svobodu předchozí generace, jsme povinni nejen střežit odkaz hrdinů, ale sami hájit demokracii a svobodu.

Čest památce Čechů a Slováků, kteří se nesmířili s nesvobodou!

 

Moderátor pietního aktu, organizační tajemník ČsOL br. Jiří Filip, ukončil vzpomínkové setkání poděkováním a na samotný konec byla památka obětí německé okupace připomenuta minutou ticha a Večerkou.

 

text: br. Petr Tolar

foto: br. Michal Rak