Generál Heliodor Píka patří do galerie hrdinů našich novodobých dějin

18. 11. 2012

Ve
čtvrtek 21. června 2012 se před budovou Generálního štábu AČR na Vítězném
náměstí v Praze Dejvicích uskutečnila pietní vzpomínka na armádního
generála in memoriam Heliodora Píku. Tento vynikající voják, legionář a
diplomat byl před 63. lety v noci z 20. na 21. června 1949 tehdejším
režimem nezákonně popraven a stal se jednou z první obětí poúnorových
čistek v roce 1948 v armádě.

Pietní
vzpomínky, kterou organizovala Konfederace politických vězňů, se zúčastnili
ústavní a státní činitelé v čele s předsedkyní Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR Miroslavou Němcovou, představitelé MO ČR a GŠ AČR, účastníci
druhého a třetího odboje a řada dalších hostů. Za Československou obec legionářskou
to byl její čestný předseda armádní generál Tomáš Sedláček a místopředseda ČsOL
Emil Cigánik. Ti také položili věnec k pamětní desce umístěné na budově
generálního štábu a věnované jak generálovi Heliodoru Píkovi, tak i dalším
dvaadvaceti důstojníkům, kteří byli popraveni v padesátých letech
komunistickým režimem.

Přítomní
ve svých projevech připomínali životní osudy Heliodora Píky a osobnost tohoto
statečného člověka. Předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Miroslava Němcová
zdůraznila, že byl výjimečným mužem, který nikdy nezradil svou vlast a rodinu. Náčelník
GŠ AČR armádní generál Vlastimil Picek připomněl skutečnost, že osobnost
statečného generála se v našich novodobých dějinách proměnila
v legendu. A jeho odvaha, hrdost, morální i odborné kvality jej právem
řadí do galerie hrdinů našich novodobých vojenských dějin. Armádní generál
Tomáš Sedláček pak řekl, že poprava Heliodora Píky nebyla žádným justičním omylem,
ale cíleně připravovanou a provedenou vraždou, neboť věděl příliš mnoho o
sovětských koncentračních táborech, tzv. gulazích, a také o tom, jak stalinské
vedení ještě v době 2. světové války chystalo spolu s Klementem Gottwaldem
poválečné uspořádání naší republiky. „Věděl mnoho, a proto musel být tento
hrdina zlikvidován,“ prohlásil Tomáš Sedláček.

Text
a foto: Ladislav Lenk