Netradiční setkání u příležitosti 69. výročí osvobození obce Bystřice

30. 5. 2014

Vedení obce Bystřice, ZŠ a MŠ a Československá obec legionářská, jednota Frýdek–Místek si v úterý 6. května připomněly 69. výročí osvobození naší vlasti besedou a položením květin u památníku v obci. Dopolední dvouhodinová beseda s manželi Thomasem a Caroline Graumannovými v místním kině nejen zaujala, ale svou emotivností a bezprostředním autentickým vyprávěním Thomase Graumanna zanechalo v žácích silný zážitek.

Tomáš Graumann se narodil v Brně v roce 1931 do židovské rodiny. Jeho rodiče se záhy rozvedli a se svoji maminkou, která se podruhé vdala, se přestěhovali na zámek v Těšanech u Brna. V prvních měsících Protektorátu Böhmen und Mähren byla nacisty vystupňována nenávist vůči Židům. Rodiče Tomáše se rozhodli, že své děti odešlou do bezpečí, do Anglie. „Posadili mě do vlaku se dvěma zavazadly. Na nádraží zůstala uplakaná maminka s babičkou. Netušil jsem tehdy, že je již nikdy neuvidím. Netušil jsem, že vlak, ve kterém pojedu bude tím posledním, který mohl vyvézt děti z obsazeného Československa. Můj mladší bratr Tony zůstal doma, byl nemocný. Měl jet dalším vlakem. Ten však nikdy z Prahy neodjel, protože vypukla 2. světová válka…“, vzpomínal Tomáš Graumann a ukázal žákům jedinou fotografii své maminky a mladšího bratra, kterou dodnes opatruje.

Všichni jeho příbuzní zemřeli v koncentračních táborech, včetně malého bratra Tonyho. Tomáš Graumann dostal imigrační průkaz pro cestu do Velké Británie, kam odplul s dalšími dětmi lodí a ocitl se v městě Selkirk. Zde také našel náhradní rodinu, ujala se ho učitelka, slečna Corsonová. Válka skončila a Tomáš Graumann se dozvěděl, že celá jeho rodina zahynula v koncentračních táborech. V těchto, pro něho těžkých chvílích, konvertoval ke křesťanství a dokázal odpustit těm, kteří povraždili jeho příbuzné, o čemž hovoří jako o své druhé záchraně. Později vystudoval biblickou školu a dlouhý čas působil jako misionář na Filipínách, kde se seznámil s manželkou Caroline. Oba poté žili i se svými čtyřmi dětmi ve Spojených státech a od roku 1989 tráví manželé Graumannovi část roku v České republice. Teprve před několika lety se dozvěděl, že byl jedním z posledních dětí, které vděčí za svůj život Siru Nicholasi Wintonovi.

Z místního kina se přítomní shromáždili u Památníku padlých občanů Bystřice v 2. světové válce, kde je přivítal starosta obce pan Ladislav Olšar. Po krátkých projevech pak byly položeny věnce a květiny u památníku za zvuků Husitského chorálu.

text a foto br. Petr Majer, předseda Jednoty ČsOL ve Frýdku-Místku