Nový pomník našich vojáků na Ukrajině

9. 6. 2014

Díky finančním prostředkům Volodymira Borodenka jr. byl v pátek 23. května 2014 odhalen pomník jedenácti Čechoslovákům, kteří padli v bitvě u Čerňachova na Ukrajině. Syn tak splnil otcovo přání, kterého celý život trápila jeho nedobrovolná účast na okupaci Československa v roce 1968.

Když Volodymir Lvovič Borodenko dostal v létě 1968 povolávací rozkaz, netušil, že se místo několikatýdenního cvičení záložáků zúčastní okupace Československa. Trauma ho pak provázelo celý život. Okupaci celý život odmítal a do smrti jej tížil v srdci velký morální dluh. Ten se rozhodl splatit jeden z jeho synů tím, že významně přispěl na opravu pomníků jedenácti Čechoslováků, kteří padli nedaleko Kyjeva v bitvě o Čerňachov. Pomník byl odhalen 23. května 2014 za přítomnosti velvyslance České republiky na Ukrajině, vojenského přidělence MO ČR na Ukrajině,  zástupce Československé obce legionářské br. Milana Mojžíše, představitelů místní samosprávy, zástupců ukrajinské komise pro válečné hroby a široké účasti místních obyvatel.

Boji u Čerňachova prošla 1. čs. samostatná brigáda v SSSR v listopadu 1943 poté, co osvobodila centrum ukrajinské metropole – Kyjeva. Mezi padlým mužstvem byl i četař Jan Nedvídek, jeden z nejoblíbenějších poddůstojníků čs. vojenské jednotky, bývalý příslušník tzv. oranské skupiny, účastník bojů u Sokolova v řadách 1. roty, kde za projevenou statečnost obdržel Čs. válečný kříž 1939 a sovětský Řád rudé hvězdy. Padl jako velitel tanku v bojích 9. listopadu 1943. Jediným padlým důstojníkem byl štábní kapitán in memoriam Jaroslav Zhor–Ernest, bývalý důstojník čs. armády, rovněž člen oranské skupiny a jeden z prvních příslušníků čs. vojenské jednotky v SSSR. U Sokolova byl zástupcem náčelníka štábu praporu a za hrdinství byl vyznamenán Čs. válečným křížem 1939 a sovětskou medailí Za odvahu. Po vzniku 1. čs. samostatné brigády byl jmenován do funkce ženijního náčelníka brigády. Padl v bojích 9. listopadu 1943 a za prokázané hrdinství obdržel sovětský Řád vlastenecké války II. stupně.

Odhalení pomníku má v dnešní době nepochybně velký morální a symbolický význam. Ukrajinci dávají jasně najevo, nakolik si váží československého úsilí a našich padlých při osvobozování jejich vlasti. Všichni zúčastnění se jistě shodnou i na tom, že i ukrajinský lid bezpochyby významnou měrou přispěl k ukončení druhé světové války a porážce nacizmu. Celý příběh ukazuje, že život není černobílý. Mnozí Ukrajinci strádali za války, v roce šedesát osm, stejně jako dnes při anexi Krymu anebo krveprolití v Kyjevě, Oděse či na východě své země. Propaganda, která Ukrajince staví jen do rolí neofašistů a válečných kolaborantů, ale dostává přímý protiúder.

Další fotografie a podrobnosti najdete v článku Jana Gazdíka zde: http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/z-okupovane-ukrajiny-prichazi-omluva-za-rok-1968/r~a72250aee0ee11e3b5960025900fea04/

text br. Miloš Borovička, tiskový mluvčí ČsOL, foto Andrew Shvachko