Válečný veterán plk. v. v. Gustav Singer oslavil 100. narozeniny

28. 1. 2014

V příjemném prostředí Domova sociální péče v Praze na Hagiboru se v pondělí 27. ledna 2014 odehrála mimořádná slavnostní událost. Válečný veterán plk. v. v. Gustav Singer zde dodatečně oslavil své sté narozeniny.

K významnému životnímu jubileu mu sem přišli popřát jeho blízcí, přátelé, váleční veteráni a řada dalších hostů a obdivovatelů tohoto mimořádného člověka. Byli mezi nimi náměstkyně ministra obrany Lenka Ptáčková Melicharová, zástupce ředitelky odboru péče o válečné veterány MO ČR Milan Bachan, spolubojovník od Sokolova a Dukly generál major Alexandr Beer, zástupci obce legionářské v čele s tajemníkem Petrem Hozlárem, pracovníci projektu ČsOL Péče o válečné veterány, kteří se o hrdinu dlouhodobě starají, a mnozí další.

Náměstkyně ministra obrany Lenka Ptáčková Melicharová zde plukovníku Gustavu Singerovi slavnostně předala jedno z nejvyšších resortních vyznamenání – Záslužný kříž ministra obrany ČR I. stupně, který mu udělil ministr obrany dne 21. 1. 2014, tedy v den jeho 100. narozenin. Za Československou obec legionářskou předal Gustavu Singerovi její tajemník Petr Hozlár Pamětní medaili ČsOL. A historik Miroslav Brož mu připravil malé překvapení – věnoval mu totiž kopii rozkazu, kterým byl Gustav Singer v červnu 1942 v Buzuluku povýšen do hodnosti svobodníka.

Plukovník v. v. MUDr. Gustav Singer, CSc. se narodil 21. ledna 1914 ve Lvově. V roce 1939 emigroval do Polska, v roce 1942 odjel do Buzuluku k nově formované čs. jednotce. Dva měsíce poté za ním přijela i jeho manžela Gréta. Gustav byl zařazen jako lékař do 2. roty, Gréta absolvovala kurz pro zdravotnice a byla zařazena do 3. roty. Tím začala jejich dlouhá společná bojová cesta: Buzuluk – Sokolovo – Kyjev – Jaslo – Dukla – Slovensko – Vsetín, kde je zastihl konec války. V roce 1946 byl Gustav Singer demobilizován v hodnosti nadporučíka. V roce 1951 byl aktivován do služebního poměru v hodnosti podplukovníka k 3. okruhové nemocnici v Plzni. Od roku 1952 pracoval na očním oddělení ÚVN Praha. V letech 1954 až 1976 byl zástupcem náčelníka očního oddělení ÚVN. V letech 1960 a 1961 byl přednostou očního oddělení vojenské nemocnice v Hanoji. V roce 1976 byl přeložen do výslužby. Jeho manželka se stala po válce důstojnicí zdravotní služby z povolání. Do důchodu odešla v roce 1970, zemřela 17. listopadu 1994.

Text a foto: Ladislav Lenk