Uctění památky amerických letců

3. 8. 2015

Píše se 21. červenec 1944, z jihoitalských vojenských základen, na kterých byla umístěna 15. letecká armáda USAAF, vzlétlo 362 bombardérů. Měly za cíl bombardovat areál chemického komplexu Sudetenländische Treibstoffwerke /STW/ v Záluží u Mostu.

Mělo se jednat o velký nálet, řada osádek však pro špatnou viditelnost při přeletu Alp raději bombardovala náhradní cíle v severní Itálii. Nad chemický komplex STW v Záluží se tedy dostalo pouze 143 bombardovacích letadel. Němečtí stíhači tehdy pro špatné počasí vůbec neodstartovali, a tak veškerá obrana komplexu STW byla zajištěna protiletadlovým dělostřelectvem /flakem/. Podle doložených pramenů byla mezi tragickými oběťmi protiletadlového dělostřelectva nad územím Teplic, Záluží a Mostu 4 bombardovací letadla, tři B-24 Liberator G/H a jedno B-17 Flying Fortress G, které se staly účastníky událostí tohoto dne.

Již po jednadvacáté za přítomnosti zástupce Velvyslanectví USA v Praze, přidělence obrany col. Marka A. Wootana, si 18. července 2015 členové Jednoty ČsOL v Teplicích, ZO ČSBS Bílina, pracovníci Severočeského leteckého archivu Teplice, zástupci měst a obcí regionu a partnerských organizací připomněli pietními vzpomínkami v Mukově u Hrobčic a v Teplicích na Písečném Vrchu „Den amerických letců“, sestřelených nad Říšskou župou Sudety.

Bombardovací letoun, Liberator B-24 G 42-78432, jménem „FINAL APPROACH“ od 736. BS, 454th BG po zásahu flakem havaroval u obce Radovesice nedaleko od Mukova u Hrobčic. Kapitán letounu 2/Lt. Leon H. Polinsky, T/Sgt. Cousin Tunis Gaalswyk a T/Sgt. Robert O. Finley zřícení stroje nepřežili. Zbylých sedm členů osádky bylo zajato.

Liberator B-24 G 42-78306 jménem „PORKY“ od 746. BS, 456th BG se po bombardování cíle dostal do palby flaku, po zásazích se pro neovladatelnost srazil s přilétajícím letounem B-24 H 42-64501 jménem „JUDY ANN“. Oba stroje se po srážce zřítily poblíž Teplic, jeden u továrny Zeis-Werke (dnešní Somet), druhý poblíž Písečného vrchu. Bilance byla tragická, z obou osádek zahynulo 14 letců a 4 byli zajati. Část osádek byla ubita na místě dopadu zfanatizovaným davem, jednoho zastřelili příslušníci místního Reichsarbeitdienstu a jednoho příslušníci Schutzpolizei dokonce přivázali k automobilu, který jej doslova usmýkal v ulicích Teplic.

Nad Krušnohořím došlo onoho dne ještě k několika tragickým situacím. Pravděpodobně nervově nevydržel pekelnou palbu flaku S/Sgt. William S. Telfer, spodní střelec letounu B-17 G 44-66276 od 772. BS, 463th BG, který opustil letoun na padáku a snesl se u Velemína v okr. Litoměřice, kde byl místním četnictvem dopaden a předán litoměřickému gestapu. To jej podle některých zpráv ještě téhož dne zavraždilo. Oficiálně však bylo oznámeno, že zemřel na následky zranění. Zbylá osádka se vrátila nezraněna na svou italskou základnu. Flak se stal osudným i pro osádku letounu B-17 G 42-97531 od 414. BS, 97th BG, který pilotoval 2/Lt. John J. Cunningham. Tento letoun se zřítil u obce Křižatky v okr. Most. Části jeho desetičlenné osádky se rovněž podařilo vyskočit. Zadní střelec Sgt. William D. Riber podlehl dne 18. srpna 1944 svým zraněním v teplické nemocnici (podle jiné verze tam byl zavražděn). Radista T/Sgt. Robert W. Buchholz byl po dopadu u obce Osek v okr. Teplice zastřelen ranou do týla příslušníkem Schutzpolizei Antonem Albertem. Tentýž osud pravděpodobně postihl i navigátora F/O. Geralda W. Milburna a bočního střelce Sgt. Casimera E. Milaszewskeho, jenž dopadl u obce Souš v okr. Most. Celkem z této osádky zahynulo 5 mužů, včetně 2/Lt. J. J. Cunninghama.

Uplynulo již 71 let od náletů spojeneckých leteckých sil, toto je tedy stručná historie prvního útoku 15. letecké armády USAAF na Říšskou župu Sudety ze dne 21. července 1944 v čase mezi 11:00 a 12:54. Ještě téhož dne, v noci z 21. na 22. července 1944, se pokusilo o nezdařený útok britské bombardovací letectvo, útok byl patrně odražen silnou palbou protiletadlového dělostřelectva.

Nad prostorem Mostu, Teplic a Ústí nad Labem vojensky působila také 8. letecká armáda USAAF ze svých základen ve Velké Británii a to až do dubna 1945. Mnoha letcům této armády je v Krušnohoří věnována řada pamětních míst.

text a foto bři Jaroslav Žampach, Jiří Vencl a Jan Šimek