Legionářská pouť po stopách čs. dobrovolníků ve Francii
Jako každý rok i letos se v rámci projektu Legie 100 konalo a bude konat několik vzpomínkových poutí do zahraničí na místa, kde působili Čechoslováci během první a druhé světové války. Ve dnech 8.– 13. května 2016 byla uspořádána vzpomínková pouť do Francie při příležitosti 100. výročí zahájení činnosti Československé národní rady v Paříži a 100. výročí účasti zbylých příslušníků roty „Nazdar“ a dalších Čechoslováků ve francouzské Cizinecké legii v bojích na Sommě.
Autobus, poskytnutý pro legionářskou pouť Ministerstvem obrany ČR, vyrazil, jako již tradičně, v podvečer od Kasárna Generála Píky v Praze. Cesta do zahraničí ubíhala vesele, zejména díky zdařilému výběru filmů od br. Milana Mojžíše, a tak jsme se mohli nechat ukolébat, abychom ožili druhý den ráno nedaleko Neuville St. Vaast. Po krátké rekapitulaci historických faktů o bojích roty „Nazdar“ v této oblasti jsme dorazili na místo, abychom se zúčastnili již tradičního pietního aktu pořádaného místním zastupitelstvem. Mužstvo v historických stejnokrojích nastoupilo s praporem ČsOL, studenti Vojenské střední školy z Moravské Třebové se státní vlajkou, ostatní účastníci pouti pak uctili památku padlých u Neuville St. Vaast položením věnců. Poté se čeští i francouzští účastníci a uniformované jednotky přesunuly na československý hřbitov v La Targette, kde byl rovněž vykonán pietní akt. Následovalo drobné pohoštění v Neuville St. Vaast, na které navazovala prohlídka soukromého muzea pana Brovarowského, složeného téměř výhradně z artefaktů, které nalezl na bývalém bojišti. Poté jsme se již museli rozloučit a vyrazit směrem na výšiny Vimy, výšinu kterou dobyl prapor C, 1. pluku Cizinecké legie, v jehož řadách bojovala i česká rota „Nazdar“.
Cestou se nám povedlo navštívit i statek Monte-Saint Eloi, tedy východiště roty „Nazdar“. Po vykonání pietního aktu u pamětní desky Marocké divize následovala prohlídka muzea na výšinách Vimy. Po prohlídce jsme se přemístili na Cabaret Rouge, odkud dobrovolníci pokračovali pěšky přes bojiště z první světové války do obce Souchez. Někteří mladší účastníci pouti během této cesty dokázali nasbírat úctyhodné množství pazourků, kterými zdejší pole oplývají. V samotné obci Souchez byl vykonán pietní akt za účasti místních zastupitelů a válečných veteránů. Po uctění památky padlých jsme byli starostou vyzváni k umístění pamětní desky ČsOL na pomník, načež jsme byli pozváni na sklenku vína na radnici, kde jsme místním předali drobné upomínkové předměty. Po rozloučení s místními jsme pokračovali do kostnice v Notre-Dame de Lorette, kde byly rovněž položeny věnce padlým. Ve večerních hodinách pak výprava dorazila na ubytovnu v Bethune, kde každý s radostí složil své tělo.
Druhý den pouti byl především ve znamení německých balistických raket V-2 z druhé světové války a prohlídkám muzeím jím věnovaným. Ráno, odpoledne a večer jsme navštívili několik hřbitovů, kde rovněž bylo vzpomenuto na padlé a položeny věnce.
Třetí den byl zahájen vzpomínkovým aktem u kříže v místě, kde v bitvě u Kresčaku padl Jan Lucemburský (letos si připomínáme 670. výročí této bitvy). Následovala prohlídka muzea bojů na Sommě v Albertu, pietní akt u pomníku kanadským vojákům v Beuaumont-Hamelu spojený s prohlídkou pozůstatků zákopů. Poté jsme navštívili památník bitvy na Sommě, kde jsme vzpomněli 100. výročí vypuknutí této krvavé bitvy. Následovala návštěva dvou pomníků věnovaných nasazení tanků během první světové války a pietní akt na hřbitově jihoafrických vojáků, načež bylo naše putování toho dne ukončeno v La Boiselle u kráteru, který vznikl odpálením podkopového tunelu dne 1. července 1916 v 7:28, dvě minuty před vypuknutím bitvy na Sommě.
Čtvrtý den našeho putování byl zasvěcen působení Čechoslováků v Cizinecké legii po bitvě u Arrasu. Ráno jsme navštívili vesničku Belloy en Santerre, která se stala symbolem těchto bojů, neboť se jejího dobývání účastnila i četa složená z bývalých příslušníků roty „Nazdar“ pod velením ppor. Štafla. Nejprve proběhla procházka vsí ke skromnému křížku na konci obce, poté pak pietní akt u pomníku na návsi za účasti starosty a místních obyvatel, následovaná pozváním na sklenku vína a předáním darů významným občanům Belloy en Santerre. Poté jsme se přesunuli do skanzenu zničené vsi Fay, odkud jsme se přesunuli postupně do vesnic Assevillers, Dompierre a Fontaine-lés-Cappy, kde rovněž byli nasazeni českoslovenští dobrovolníci. Na naší další návštěvě skanzenu zákopů ve Friese jsme málem byli kulturně obohaceni, neboť zde zrovna probíhalo natáčení jakéhosi muzikálu o bojích na Sommě. Bohužel však nikdo neodhalil smysl scén, které se odehrávaly před kamerou. Našince v Friese potěšila zmínka na jedné z informačních tabulích o Františku Kupkovi, slavném českém malíři, který sloužil v Cizinecké legii. Rovněž náruživí čtenáři se v těchto místech mohli seznámit s jedním z bojišť, které ve své knize Uříznutá ruka popisuje Blaise Cendrars. Odtud jsme se přesunuli do městečka Péronne na prohlídku místního muzea i samotného města. Následoval přesun na vojenský hřbitov v Lihons, kde jsou pohřbeni i Čechoslováci, kteří během první světové války padli v řadách Cizinecké legie, avšak nebyli převezeni na hřbitov v La Targette, a tudíž byli sto let takřka opomíjeni. Naší další zastávkou byl pomník australským vojákům v Le Hamel, odkud byl mimo jiné i výhled na místo, kde byl sestřelem slavný Rudý baron. Z Le Hamel jsme pak pokračovali do Hangardu. Ve zdejších lesích se v roce 1918 odehrávaly krvavé boje, jimž padlo za oběť i mnoho Čechoslováků. V lesích jsou dodnes patrné pozůstatky zákopů. Nedaleko odtud se nachází malý hřbitov, kde jsou pohřbeni padlí příslušníci Cizinecké legie z těchto bojů. I zde jsme uctili jejich památku po takřka 100 letech. Po této silné vzpomínce následoval návrat na ubytovnu do Amiens.
Poslední den vzpomínkové pouti byl zahájen dlouhým přejezdem do oblasti verdunského bojiště. Krátce po poledni jsme dorazili k nově zrekonstruovanému muzeu bitvy u Verdunu, po kterém následovala prohlídka pevnosti Vaux. Poté byl vykonán pietní akt u pomníku bitvy u Verdunu. Následovala další prohlídka pevnosti, tentokrát Fort Froiditerre a návštěva muzea ve verdunské citadele. Nutno poznamenat že toto muzeum je velice originální, návštěvníci jsou zde vozeni na jakýchsi automatických vozících. Naší poslední zastávkou byl pomník Le Mort Homme.
Poté jsme již nastoupili noční cestu domů. Nutno dodat, že se jednalo o perfektně zorganizovanou pouť, vždy vhodně doplněnou komentářem o historii daného místa, případně správně zvoleným promítáním filmu.
text: br. Petr Čížek
foto: ses. Milena Kolaříková, br. Stanislav Pítr
