Pocta vzácnému člověku

30. 10. 2017

Ve čtvrtek 28. září 2017 u příležitosti 120. výročí založení Matičního gymnázia v Ostravě byla odhalena pamětní deska řediteli pedagogovi, legionáři Rudolfu Tlapákovi. 

Rudolf Tlapák patřil mezi významné osobnosti ostravského kulturního i politického života v období první republiky. Byl především středoškolským pedagogem, ale rovněž člověkem, kterému nebyl lhostejný způsob života obyvatel ve městě.

Do Moravské Ostravy přišel za svou velkou láskou Marií Hálovou, dcerou městského lékaře. Sňatek roku 1909 mu možná usnadnil vstup mezi městskou honoraci, ale svým přístupem se okamžitě zařadil mezi výrazné podporovatele českého školství a spolkového života. Například v roce 1910 byl zvolen jednatelem Matice ostravské.

Blížící se třicáté narozeniny v srpnu 1914 si však nemohl připomenout v poklidném rodinném kruhu, protože byl 1. srpna povolán bojovat za rakouského císaře. Brzy upadl do zajetí a již 23. října začala strastiplná pouť po ruských zajateckých táborech v Tjumeni, Tobolku či Semipalatinsku. Stesk po domově, manželce, kterou něžně oslovoval „Milinko“, a především po milované dceři, ale taky své dojmy z poměrně monotónního života zajatce zčásti vylíčil v několika denících.

Po dlouhých čtyřech letech zajateckého života Rudolf Tlapák vstoupil v červenci 1918 do ruských legií. Jako příslušník 3. střeleckého pluku absolvoval anabázi Sibiří až do Vladivostoku.

V létě roku 1920 konečně mohl nastoupit na americkou loď President Grant, která ho šťastně dopravila do italského Terstu. V novém školním roce opět už mohl stát před studenty českého gymnázia a vyučovat je latině a řečtině.

Promarněný čas ve vojenské uniformě jako by chtěl přehlušit obrovskou aktivitou. Za samozřejmost zcela jistě považoval práci v rámci místní Jednoty ČsOL v Moravské Ostravě. Předsednickou funkci zastával nepřetržitě v letech 1924–1939. Za tuto organizaci úspěšně kandidoval v roce 1924 i do městského zastupitelstva. V rámci ČsOL inicioval zapojení jejich členů do osvětové práce, byl horlivým zastáncem legionářských tradic. Sám často vystupoval na přednáškách věnovaných této tematice. Redigoval sborníky vydané u příležitosti jubileí bitvy u Tvorova. Z jeho podnětu se v rámci osvětové činnosti konaly debatní večery, univerzitní cykly přednášek nebo seriál přednášek Čeští spisovatelé a hudebníci o sobě.

S Kulturní radou souviselo i vydávání měsíčníku Černá země a ročenky Rok lidovýchovné práce. Oba časopisy Tlapák nejen redigoval, ale také do nich sám přispíval. Roku 1934 byl při všech mimopracovních aktivitách jmenován ředitelem gymnázia.

S ohledem na jeho bohatou činnost, ale především na jeho vazbu legionáře, nebylo jistě náhodou, že krátce po vypuknutí druhé světové války jméno Rudolf Tlapák figurovalo na seznamu zatčených gestapem v rámci akce Albrecht I. dne 15. září 1939.

Ze sběrného tábora v Moravské Ostravě byl deportován do koncentračního tábora Oranienburgu u Berlína, kde podle úřední zprávy měl 31. října 1940 spáchat sebevraždu. Tlapákova aktivita byla následně oceněna 10. února 1948, kdy mu byl udělen Československý válečný kříž 1939 in memoriam.

A dnes? Dnes jméno této výrazné osobnosti našeho města připomíná název ulice Tlapákova. Odhalení pamětní desky byli přítomni příbuzní Rudolfa Tlapáka jeho vnučka s vnukem. Jsme rádi, že si dnešní Ostravané váží této významné osobnosti, zejména jeho neohroženého vlastenectví. 

text a foto: ses. Vlaďka Francírková