Den válečných veteránů pod „rouškou koronaviru“. Připomínka válečných veteránů v Olomouci

16. 11. 2020

Den válečných veteránů v roce 2020, podobně jako oslavu 102. výročí vzniku samostatného československého státu, výrazně ovlivnila platná vládní nařízení proti šíření koronaviru. Přes značné komplikace způsobené aktuální epidemiologickou situací se podařilo při dodržení všech platných vládních nařízení uspořádat alespoň skromnou vzpomínku na oběti válečných konfliktů a konec 1. světové války. Během 11. listopadu 2020 uctili členové Československé obce legionářké jednoty Olomouc 1 „6. čs. střeleckého pluku Hanáckého“ rozdělení po dvojicích památku válečných veteránů a obětí válek v Olomouci a blízkém okolí. 

Den válečných veteránů zahájily pietní akty na ústředním hřbitově v Olomouci-Neředíně. Od 11 hod. se konala hlavní pietní vzpomínka u pomníku padlým vojákům Rudé armády, kde se v průběhu dopoledne postupně vystřídali zástupci statutárního města Olomouce, Armády České republiky, Univerzity Palackého v Olomouci, Sokola, Cechu studentů historie a v neposlední řadě ČsOL jednoty Olomouc 1. Naše uniformované členy zde zastupoval místopředseda jednoty br. Tomáš Brenza a br. Lukáš Honzák.

Kromě hlavní pietní akce u pomníku padlých rudoarmějců si členové ČsOL jednoty Olomouc 1 připomněli Den válečných veteránů a konec 1. světové války položením kytice nebo zapálením svíčky hned na několika dalších pietních místech hřbitova. Br. Jakub Miškařík ve stejnokroji čs. obrněné brigády ve Velké Británii se ujal položení kytice k pomníku obětem odboje 1914-1918 a 1939-1945. U pomníku členů Hanáckého aeroklubu padlých za 2. světové války a u pomníku věnovanému padlým americkým letcům vzdal poctu v uniformě RAF ustrojený br. Petr Žižka. Tichou vzpomínku ukončil br. Brenza u pomníku zdejších obětí 1. světové války.

Díky br. Matěji Stankušovi probíhala souběžně připomínka konce 1. světové války také na bývalém vojenském hřbitově v Olomouci-Černovíře. Pro zajímavost uveďme, že na uvedeném pohřebišti v průběhu prvního celosvětového konfliktu nalezly odpočinek asi tři tisícovky vojáků minimálně třinácti národností.

Po pietních akcích v Olomouci pokračoval br. Miškařík a br. Žižka do městyse Velký Újezd, kde již tradičně vzpomenuli na tři tamní rodáky – příslušníky druhého zahraničního československého odboje. Jednalo se o pplk. Jaroslava Švarce, který padl jako člen paraskupiny TIN v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje 18. června 1942. Druhým byl škpt. Alois Fröhlich, jehož osud se naplnil 6. října 1944, kdy padl jako velitel minometné baterie v bojích o Dukelský průsmyk. Konce války se dožil pouze třetí připomínaný, škpt. Bohumil Bednařík, který sloužil u čs. jednotek ve Francii a Velké Británii a jako velitelem paraskupiny CHALK upadl 13. května 1944 do německého zajetí. Není bez zajímavosti, že každému z trojice zmiňovaných osob byla městysem Velký Újezd vydána publikace.

V této těžké době si členové jednoty Olomouc 1 výše popsanými drobnými pietními akty uskutečněnými v mezích vládních nařízení připomenuli nejen konec 1. světové války, ale také naše válečné veterány, v širším měřítku pak i trpící a oběti všech válečných konfliktů. Nezbývá než doufat, že současná koronavirová epidemie brzy pomine, a příští rok budeme moci uctít památku Dne válečných veteránů bez jakýchkoliv omezení.

text a foto: br. Petr Žižka