Zemřel válečný veterán generál Václav Kuchynka

16. 12. 2020

Večer 15. prosince 2020 nás ve věku 95 let navždy opustil válečný veterán, místopředseda Československé obce legionářské bratr brigádní generál ve výslužbě Václav Kuchynka, volyňský Čech, bývalý příslušník 1. čs. armádního sboru v SSSR, čestný předseda litoměřické jednoty ČsOL a současný člen jednoty Praha 2. Poslední rozloučení proběhne v pondělí 21. prosince v Litoměřicích. 

Václav Kuchynka se narodil 13. září 1925 ve vesnici (Český) Závidov na Volyni v tehdejším Polsku manželům Xénii a Václavovi. Otec byl předákem obce a měl vliv na vlasteneckou výchovu malého Václava, který tak měl vztah k původní vlasti volyňských Čechů. Již v roce 1939 se setkal s československými vojáky, příslušníky československé legie v Polsku, kteří ustupovali před německou armádou i přes polskou Volyň. Po okupaci Rudou armádou se Závidov stal součástí Sovětského svazu a rodina Kuchynkových byla označena za kulaky. Před hrozící deportací na Sibiř je, paradoxně, zachránilo až napadení Sovětského svazu německými vojsky. Mladý Václav se stal nechtěným svědkem likvidace volyňských Židů. Jeden z nich vraždění přežil a rok se u Kuchynkových schovával a živil se z jejich zahrádky. Volyň však byla nebezpečná pro všechny. Polské obyvatelstvo bylo cíleně likvidováno Ukrajinci zvanými „banderovci“, přívrženci Organizace ukrajinských nacionalistů, a jednou se musel mladý Václav postavit i za svého otce, kterého chtěli banderovci popravit. Jak dospíval, chtěl se vymezit proti německým okupantům, kteří podporovali teror ve Volyni, ale i proti násilnickým banderovcům. Václav tedy v roce 1943 vstoupil do odbojové organizace volyňských Čechů zvané „Blaník“. O rok později byla Volyň znovu obsazena Rudou armádou při jejím zatlačování Němců na západ. V té době se mnoho Čechů z Volyně hlásilo do jednotek československého zahraničního odboje, a stejně tak učinil i Václav Kuchynka. Do Československého armádního sboru v SSSR vstoupil na začátku roku 1944, se kterým prodělal v rámci 2. čs. paradesantní brigády výcvik Jefremově. „Václav vždy vzpomínal na náročný výcvik parašutisty, protože jako zdatný elektromechanik měl výborné předpoklady pro diverzní činnost v týlu nepřítele,“ říká Viktor Šinkovec, vedoucí Projektu péče o válečné veterány a dodává: „Kvůli malárii ale musel opustit Rotu zvláštního určení, která ho připravovala k diverzním úkolům a křest ohněm tak prodělal během bojů na Dukle v řadách 3. čs. pěší brigády u obcí Machnowka a Wrocanka.“ Václav Kuchynka absolvoval celé tažení armádního sboru při osvobozování Slovenska jako radista, během války byl několikrát lehce raněn. Po válce se usadil v severočeském pohraničí v obci Polepy.

Od devadesátých let se angažoval v Československé obci legionářské a Českém svazu bojovníků za svobodu. Po dlouhá léta byl předsedou litoměřické jednoty ČsOL, za což byl v roce 2015 oceněn titulem „čestný předseda jednoty“, i okresní organizace ČSBS. Za bojové zásluhy byl mnohokrát vyznamenán. Byl držitelem československé Pamětní medaile se štítkem SSSR a Medaile „Za zásluhy“ či sovětského Řádu Vlastenecké války. Ministerstvo obrany České republiky mu udělilo Záslužný kříž MO ČR III. i I. stupně. Československá obec legionářská několikrát ocenila také jeho spolkovou činnost, kromě titulu čestného předsedy jednoty také Pamětní medailí ČsOL III., II. i I. stupně a Pamětní mincí ČsOL.

Od roku 2015 vykonával funkci místopředsedy ČsOL, do které byl naposledy zvolen v roce 2019. V roce 2017 byl povýšen do hodnosti brigádního generála ve výslužbě. „Václav byl i přes svůj vysoký věk velmi aktivním mužem. Svou práci pro ČsOL bral jako poslání, chtěl nastupujícím generacím předávat svá svědectví a poučení z hrůz, které během druhé světové války on a jeho rodina prožili,“ říká Šinkovec a dodává: „Prakticky do poslední chvíle se účastnil řady vzpomínkových akcí a rovněž jednání vrcholných orgánů Československé obce legionářské, kde měl jako válečný veterán důležité slovo.“ Poslední rok pobýval v domově pro válečné veterány „Vlčí mák“ při Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Zemřel večer 15. prosince 2020 ve věku 95 let.

Poslední rozloučení s br. brigádním generálem Václavem Kuchynou proběhne s vojenskými poctami v rodinném kruhu za splnění platných protiepidemických nařízení v pondělí 21. prosince 2020 od 11.00 hod. v Litoměřicích.

 

kuchynka1945

Vojín Václav Kuchynka na snímku z roku 1945. 

IMG 3922

Bratr brigádní generál v. v. Václav Kuchynka (nalevo) a bratr plukovník v. v. Tichomir Mirković na řádném Republikovém sněmu Československé obce legionářské, září 2019.