Připomínka obětí Přerovského povstání na střelnici v Olomouci-Lazcích

3. 5. 2021

V neděli 2. května 2021 uplynulo 76 let od popravy jednadvaceti účastníků Přerovského povstání na vojenské střelnici v Olomouci-Lazcích. Vzhledem k současné nepříznivé epidemiologické situaci neproběhla, stejně jako minulý rok, hromadná vzpomínková akce pro širokou veřejnost, ale uskutečnilo se pouze tiché položení věnců a kytic zástupci Armády České republiky, statutárního města Olomouce, statutárního města Přerova, Jednoty Československé obce legionářksé Přerov „Jana Gayera“ a Jednoty Československé obce legionářské Olomouc 1 „6. čs. střeleckého pluku Hanáckého“ v individuálních termínech. 

Členové ČsOL jednoty Olomouc 1 si připomenuli popravené na střelnici v Olomouci-Lazcích v odpoledních hodinách v dnu výročí. Šestičlenná delegace pod vedením místopředsedy jednoty br. Tomáše Brenzy uctila památku obětí Přerovského povstání minutou ticha a položením kytice k jejich pomníku. Čestnou stráž u pomníku stáli br. Tomáš Brenza, br. Milan Žatka a br. Milan Vyhlídal. Za jednotu ČsOL Olomouc 1 pokládal kytici br. Lukáš Coufal.

Přerovské povstání vypuklo dopoledne 1. května 1945 na základě mylných zpráv o německé kapitulaci a stalo se vůbec prvním květnovým ozbrojeným povstáním českého lidu proti okupantům na území Protektorátu Čechy a Morava. Občané v euforii z konce války začali nejen odzbrojovat německé vojáky, ale pokoušeli se také obsadit významné objekty ve městě a tím přimět německou posádku ke kapitulaci. Odpoledne došlo k vyvrácení zprávy o konci války a zároveň povstání zasadila ránu do zad informace o plánovaném ústupu početných jednotek Wehrmachtu právě přes Přerov. Do večera se tak Němcům podařilo ve městě potlačit povstalecké aktivity slabě vyzbrojených občanů a partyzánů. Po ukončení bojů nastalo zatýkání povstalců a jejich výslechy gestapem z Olomouce. Na příkaz K. H. Franka bylo 2. května 1945 ze zatčených vybráno 21 čelních představitelů Přerovského povstání, které po 17. hodině čekal transport nejdříve do olomoucké věznice a následně na střelnici v Lazcích. Popravy probíhaly pod velením zástupce vedoucího olomouckého gestapa Franze Langera, který nechal oběti odvést k hromadnému hrobu a zezadu zastřelit.

Mezi zastřelenými byl např. ruský legionář a předmnichovský důstojník major Hynek Kokojan (nar. 29. květen 1895, Horní Loučky, okr. Brno-venkov). Po upadnutí do ruského zajetí se Kokojan přihlásil do čs. legií, do kterých byl v Borispolu v červenci 1917 přijat. Následně bojoval v řadách 6. čs. střeleckého pluku „Hanáckého“ a po návratu do svobodné vlasti se rozhodl v armádě setrvat. Mimo jiné sloužil také u nástupnického útvaru svého legionářského pluku, tedy u Pěšího pluku 6 „Hanáckého generála Janina“.

Čest všem popraveným z Lazecké střelnice!

text a foto: br. Petr Žižka