Růže obětem plzeňského povstání

7. 5. 2021

Obětem plzeňského povstání proti německým okupantům, které vypuklo v sobotu 5. května 1945, je bohužel věnováno méně pozornosti. O nápravu této křivdy se snaží členové plzeňské jednoty Československé obce legionářské a členové klubu vojenské historie Tommy and Yankee. Pomáhá tomu i jejich společný projekt PLZEŇ 1945. V rámci projektu natočili před rokem amatérský dokument „Nikdo nebude zapomenut„, který představuje opomíjené pomníky a pamětní desky věnované obětem plzeňského povstání. Tato místa nezapomínají plzeňští legionáři také každý květen navštěvovat. 

Ve čtvrtek 6. května 2021 obešli tajemník jednoty br. Petr Tolar a Jan Engler za Magistrát města Plzně osm pietních míst, kde zanechali čtrnáct růží, a na každém místě zapálili svíčku. Kurátor muzea Patton Memorial Pilsen Ivan Rollinger se bohužel nemohl letošní společné pietní obchůzky zúčastnit, navštívil však několik míst ještě předtím.

Začali jsme na Rooseveltově mostě, kde se nachází pamětní deska připomínající zastřeleného J. Křečana. V sadech Pětatřicátníků se nachází hned dvě pamětní desky – jedna je věnovaná L. Procházkovi, druhá J. Strádalovi. Na Klatovské třídě zahynulo při střetech s německými okupanty více lidí: J. Dufek, V. Trnka, J. Roztočil, Č. Maloun a J. Jahn. Připomínají je dvě pamětní desky. Další deska nachází v Nerudově ulici, kde zemřeli J. Holub, R. Reithar a J. Vonášek. Na plzeňském náměstí Míru jsme se zastavili také u pomníku, který je věnován všem obětem květnového povstání z řad Plzeňanů. Nakonec jsme naši obchůzku zakončili u pomníku za městem, u silnice ve směru na Nepomuk, kde 5. května 1945 zahynuli M. Fux a J. Benda.

Plzeňské povstání zásadně napomohlo klidnějšímu průběhu konečného osvobození města americkou armádou. Důležitou pomoc poskytli plzeňští občané americkým vojákům také při pouličních bojích s posledními německými fanatiky. Tím povstání skončilo a Plzeň se stala 6. května 1945 skutečně svobodnou. I přes 76 let od konce druhé světové války toho o plzeňském povstání nevíme tolik, kolik bychom měli. Studiu tohoto tématu se br. Tolar dlouhodobě věnuje a bude velice rád za jakoukoliv pomoc veřejnosti. Aby se nezapomnělo…

text: br. Petr Tolar

foto: Jan Engler, br. Petr Tolar