Vojenský den 2021 – skanzen Strážnice

Po roční odmlce se v sobotu 23. října 2021 ve strážnickém skanzenu opět rozštěkaly kulomety a zahřmělo dělostřelectvo. Vojenský den připomněl méně známé konflikty z doby rodícího se Československa. V letech 1918 a 1919 se naši předkové utkali s celou řadou protivníků zvnějšku i zevnitř formující se republiky. V roce 1921 pak mobilizovali proti pokusu Karla Habsburského znovu uchopit moc v Maďarsku. Vojenský den chtěl vzdát hold mužům, kteří se zapojili v klíčových momentech do obrany vlasti a do zajišťování pořádku na území Československa. 

Návštěvníci mohli na vojenském dni pomyslně projít dramatickými okamžiky formování československých ozbrojených složek při sledování čtyř bojových ukázek doplněných komentátory o historický kontext. Vedle bojů se jim naskytl pohled na dynamické ukázky výcviku kulometčíků, obsluhy polního kanonu a úderníků, tzv. arditů. Areál skanzenu poskytl úchvatné zázemí nejen rekonstrukcím bojů, ale též vojenským ležením či polní kuchyni. Diváci tak mohli vidět zbraně a uniformy nejen v bojových ukázkách, ale i v chvílích odpočinku, osahat si je nebo se o nich něco dozvědět.

Krátce po vzniku Československa eskaloval na mnoha místech neřešený sociální problém až do otevřených konfliktů. Útoky vyhladovělých obyvatel, veteránů první světové války či tzv. zelených kádrů proti židovskému etniku a představitelům zaniklé rakousko-uherské státní správy nabraly na moravsko-slovenském pomezí nebývalé intenzity. Incidenty se odehrávaly na Uherskobrodsku, ba i přímo ve Strážnici. Nejvíce se jich však rozhořelo na západním Slovensku, kde se rozpadla uherská státní správa. Novou československou státní moc museli nastolit vojáci a četníci, kteří dříve stejně jako Maďaři sloužili císařskému domu. Po převratu se dali do služeb Československa a začali vojensky obsazovat Slovensko. Jejich úsilí, ale i krvavé oběti připomněla bojová ukázka „Neklidné Slovensko 1918“.

Bojová ukázka „Přestřelky Volkswehru a čs. armády na Valticku 1919“ zobrazila bílé místo jihomoravských dějin. Po vzniku Československa se němečtí obyvatelé nejjižnějšího území Moravy pokusili připojit oblast zvanou Deutsch-Südmähren k nově vzniklé rakouské republice (Deutsch-Österreich). Československé jednotky, na Břeclavsku, Hustopečsku a Mikulovsku především Slovácká brigáda, musely tuto oblast vojensky obsadit. Přestřelky mezi jednotkami Volkswehru na rakouské straně hranice a Slováckou brigádou pokračovaly až do léta 1919. Výše zmíněná bojová ukázka tak připomněla incident z března 1919, při němž byly na obou bojujících stranách zaznamenané krvavé ztráty.

Největší bojová ukázka vojenského dne připomněla boje čs. jednotek – tzv. domácího vojska (vzniklého z původně rakousko-uherských pluků), a čs. legionářů z Itálie a Francie – proti vojákům Maďarské republiky rad v roce 1919. Válka o Slovensko trvala s přestávkami od listopadu 1918 do léta 1919. Největší střety čs. jednotek a maďarských bolševiků se odehrály v květnu a červnu 1919 po mohutné maďarské ofenzívě. Při ní Maďaři zatlačili čs. ozbrojené síly na východě Slovenska až k Bardějovu. Po zastavení ústupu a konsolidaci čs. jednotek se Čechoslovákům podařilo na maďarskou agresi rázně odpovědět a ukázat, že se území Slovenska nehodlají vzdát.

Klíčová ukázka letošního ročníku vojenského dne „Mobilizace čs. armády 1921“ zachytila okamžiky před sto lety, kdy byla 23. října 1921 vyhlášena první mobilizace unifikované čs. branné moci. Tou Československo reagovalo na pokus rakouského excísaře Karla o restauraci Habsburků na uherský trůn. Byť tyto snahy záhy ztroskotaly, Československo muselo třetí výročí vzniku republiky oslavit v nejistotě a obavě z dalšího válečného konfliktu. Při ostraze hranic došlo podobně jako v letech 1918 a 1919 k celé řadě incidentů. Při tom nejzávažnějším byli usmrceni četničtí strážmistři Jiří Fichtl a Alois Kudrnáč. Právě tento tragický moment se stal předobrazem zmíněné bojové ukázky. V ní mohli návštěvníci postřehnout značnou pestrost čs. stejnokrojů. Ta souvisela s využíváním starších výstrojních součástek z dob první světové války a jejich kombinací s novými vzory (například čepic).

Závěrem bychom rádi poděkovali Národnímu ústavu lidové kultury – skanzenu ve Strážnici, jehož ředitele PhDr. Martina Šimšu, Ph.D. jsme za dlouholetou spolupráci na připomínce odkazu čs. legií ocenili Pamětní medailí 100 let ČsOL. Největší zásluhy na organizaci akce mají členové Klubu vojenské historie Slovácko a Československé obce legionářské – jednoty Hodonín. Pamětní medailí 100 let ČsOL byl dekorován také bývalý předseda a obnovitel činnosti hodonínské jednoty br. Martin Žižlavský. Velký dík za pomoc při realizaci vojenského dne patří Klubu policejní historie Brno a KVH Brendy Josefov, který pro nás dlouhodobě zajišťuje menáž z polní kuchyně. Proto byl za dlouholetou službu u polní kuchyně kuchař Ondřej Vodvárka oceněn čestným uznáním a „řádem zlaté vařečky“.

V neposlední řadě chceme poděkovat všem účinkujícím za ochotu prezentovat zapomenuté bitvy naší historie a všem divákům, kteří nám zachovávají věrnost i v této nelehké době. Osmý oficiální ročník akce „Vojenský den“ přilákal přes 1200 návštěvníků, kterým na 60 členů klubů vojenské historie a Československé obce legionářské předvedlo v rámci čtyř bojových ukázek a tří ukázek výcviku mnoho historických zbraní, uniforem, ale také bojové taktiky. Snad se jejich prostřednictvím a díky komentáři moderátorů pod vedením Mgr. Viktora Grossmanna povedlo rozšířit povědomí o méně známých konfliktech z našich vojenských dějin. Ty se totiž neskládají pouze z bitev u Zborova, Dukly a Dunkerque.

text: Lukáš Lexa

foto: Dušan Prachař a Vít Buřil