Tisková a publikační Činnost ČsOL
Na Všelegionářském sjezdu v Karlíně v lednu 1921 vznikla myšlenka nezávislého deníku, jenž by sloužil k obraně a šíření idejí prvního odboje. Výsledkem bylo zahájení tisku velkého denního listu Československé obce legionářské s názvem Národní osvobození. Deník vycházel nepřetržitě v letech 1924–1939, kdy neúnavně přinášel zprávy z dění ČsOL, inzercí zprostředkovával práci nezaměstnaným legionářům či zajišťoval odbyt legionářům-živnostníkům. Přinášel též zprávy o sociálním postavení československých legionářů v mladé republice a glosoval současné politické dění. Po skončení druhé světové války bylo vydávání obnoveno, přičemž první poválečná čísla přinášela smutné svědectví o tom, nakolik se řádění nacistů podepsalo na stavu legionářstva v republice. Po násilném včlenění ČsOL do Svazu bojovníků za svobodu ovládla Národní osvobození komunistická propaganda a od 3. června 1948 bylo periodikum přejmenováno na Hlas revoluce.
Vydávání odborných publikací měl od roku 1927 na starost Historický sbor při ČsOL. Sbor pečoval o vydávání pamětních a dokumentárních publikací, zejména u příležitosti výročí, a rovněž organizoval programy oslav a akcí. V rámci pracovních skupin, které byly ustaveny pro každou z legií, vyšla celá řada historických prací, často značného rozsahu.
Velmi úspěšným časopisem ČsOL byl Moravský legionář, který vycházel jako čtrnáctideník, od jara 1923 již jako týdeník. Od počátku jej úspěšně řídil Josef Kudela. Zatímco týdeník svůj název změnil na Legionářskou stráž, pod názvem Moravský legionář vycházela od roku 1927 ediční řada brožurek, která přibližovala životní osudy výjimečných osobností národních dějin a prvního odboje. Počty vydaných titulů bylo třeba brzy počítat na stovky.
Po své obnově navázala Československá obec legionářská na meziválečnou publikační činnost s cílem co nejvíce široké veřejnosti přiblížit ty osobnosti a události našich dějin, které byly za komunistického režimu cíleně opomíjeny či znevažovány. Ostatně, následky čtyři desítky let trvajícího zamlčování je možné pociťovat ještě v dnešní době.
Za uplynulých 30 let vydala ČsOL na stovky titulů, ať už drobných brožur nebo rozsáhlých a nákladných publikací. Kromě toho rovněž finančně podpořila vydání řady tematicky blízkých knih renomovaných autorů. Základem publikační činnosti ČsOL jsou práce, které na základě své badatelské činnosti pravidelně vydávají jednoty ČsOL po celé republice. Publikace jsou zpravidla věnovány regionálním osobnostem z řad československých legionářů a válečných veteránů druhé světové války, působení legionářských organizací, ale i historii československých vojenských jednotek či dokumentaci památníků a válečných hrobů.
Důležité místo náleží publikační činnosti, která je zajišťována Ústředím ČsOL v Praze. V ní dnes vyniká edice Paměti ČsOL, která od roku 2012 vydává především vzpomínky československých legionářů. V rámci dosavadních 14 obsahově rozsáhlých titulů však byly vydány rovněž vzpomínky stíhacího pilota RAF i příslušníka zahraniční mise na Balkáně. V rámci edice Knihovna ČsOL jsou pak vydávány odborné materiály, vztahující se k I. a II. odboji a jeho tradicím.
Československou vojenskou historii prezentuje ČsOL i širokým výběrem leporel a brožur, jež jsou určeny k volnému rozdávání při akcích a prezentacích ČsOL. Stručnou a poutavou formou seznamují zájemce se základními informacemi o boji našich předků za samostatný stát. K prezentaci vlastní práce ČsOL a informování členstva slouží od závěru roku 2012 čtvrtletník Legionářský směr, který přinesl i řadu úspěšných speciálních vydání o vojenské historii.
