Vzpomínka na „pražské děti“

Bitva na Ceru patří mezi úvodní válečné střety první světové války. Jejím dějištěm se stala náhorní plošina v okolí hory Cer (687 m n. m.) asi 100 km západně od Bělehradu, která své jméno dostala podle zdejšího typického stromu – dubu ceru.

Válečná operace začala 12. 8. 1914 vpádem rakousko-uherských jednotek o celkovém počtu cca 200 000 mužů pod velením generálů Oskaka Potiorka a Liboria Ritter von Franka na území tehdejšího Srbska. Poté, co rakousko-uherské vojsko překročilo řeky Sávu a Drinu a obsadilo město Šabac, hodlalo dále postupovat směrem na Valjevo.

Do cesty se mu postavily srbské jednoty, v počtu asi 180 000 mužů pod velením polního maršála Stěpy Stěpanoviče a generála Pavle Jurišića Šturma. K prvním potyčkám obou stran došlo v noci z 15. na 16. 8. 1914, hlavní boje se odehrály v následujících třech dnech v okolí obce Tekeriš. Srbská armáda v této bitvě zvítězila a podařilo se jí zatlačit rakousko-uherské jednotky zpátky za Sávu a Drinu. Tzv. mocnosti Dohody, pozdější vítězové 1. světové války, tak dosáhly svého prvního vítězství.

Mezi rakousko-uherské jednotky na této tzv. srbské frontě byl zařazen také 28. pěší pluk zvaný rovněž „osmadvacátníci“ nebo „pražské děti“. Do historie cerské bitvy se někteří jeho příslušníci zapsali tím, že odmítli bojovat proti srbským bratrům a se skloněnými zbraněmi a za zpěvu písně „Hej, Slované!“ se uprostřed rakouského útoku vydali k srbským liniím. Jejich osud byl tragický – v bitevní vřavě padli. Není však známo, kolik z nich zabily srbské kulky a kolik jich jako dezertéry nechali zezadu zastřelit rakousko-uherští důstojníci.

Památce těchto padlých je na monumentálním pomníku v Tekeriši věnován jedna z pamětních desek, na níž stojí vytesáno: „Ať je i tento kámen svědkem a pokolením zvěstuje o vysokém uvědomění československých bratrů, kteří v rakouském útoku v roce 1914 zahynuli, s písní Hej, Slované na rtech, aniž by vystřelili z pušek, aby se z jejich krve a z krve našich junáků, s kterými zde společně odpočívají, zrodila svoboda naší i jejich vlasti. Sláva mučedníkům 28. pražského pluku.“

Právě u této pamětní desky za značné pozornosti srbských médií vykonala delegace ČsOL doprovázená přidělencem obrany plukovníkem Vladimíre Huljakem pietní akt. Poté si přítomní připomněli další osudy tohoto pluku, který svým masovým přechodem do ruského zajetí v roce 1915 stál u zrodu československých legií, a prohlédli si malé muzeum věnované této bitvě.

Text a foto: Jitka Lenková