Br. František Toman připomněl vojákům hrdinství čs. parašutistů

18. 11. 2012

V pondělí 23. května na slavnostním nástupu 44. lehkého motorizovaného praporu zástupce Jednoty br. Stanislava Berana v Jindřichově Hradci br. pplk. v. z. František Toman ve svém vystoupení připomněl nastoupeným příslušníkům praporu 69. výročí provedení atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Jeho projev přinášíme v plném znění.

Tento pátek 27. května si připomeneme další významné výročí v naší novodobé historii. Před 69 lety českoslovenští parašutisté vyslaní z Londýna a podporovaní příslušníky domácího odboje provedli atentát na zastupujícího říšského protektora v Protektorátu Čechy a Morava Reinharda Heydricha. Co však této akci předcházelo?

Okupací zbytku okleštěného státu 15. března 1939 nacistické Německo dokončilo svůj plán likvidace demokratického, průmyslově vyspělého státu, který mu stál v cestě v expanzi směrem na východ. Snahou Německa bylo vytvořit v prostoru Čech, Moravy a moravského Slezska klidné území, které by svojí průmyslovou i zemědělskou produkcí pomáhalo zabezpečovat německou armádu.

Tato snaha však byla „narušována“ českými vlastenci, kteří se nevyrovnali s tím, že jejich vlast je okupována. Nejvýznamnější odbojovou organizací se stala Obrana národa tvořená především bývalými vojáky z povolání a záložními důstojníky. Civilní složku reprezentovaly organizace Politické ústředí a Petiční výbor Věrni zůstaneme. Německé úřady se však samozřejmě s jejich činností nesmířily a bedlivě hnutí odporu a náladu obyvatelstva sledovaly. Po brutálním potlačení masových demonstrací připomínajících výročí vzniku Československa 28. října 1939 a pohřbu zastřeleného studenta Jana Opletala následovaly v letech 1939–1941 akce směřující k likvidaci odbojových skupin. Byla rozbita Obrana národa i další organizace, řada odbojářů byla zatčena, mučena a mnozí z nich popraveni. Odbojovou činnost se tím podařilo oslabit, nikoliv však zničit. Vzmáhalo se stávkové hnutí, sabotáže i otevřený odpor proti okupační moci.

Ve snaze zvrátit tento vývoj, i vzhledem již probíhajícím bojům na východní frontě, s cílem udržet klid a zbrojní výrobu v Protektorátu byl v září roku 1941 odvolán údajně nemocný říšský protektor Konstantin von Neurath. Novým protektorem se stal Reinhard Heydrich, jeden z nejmocnějších mužů Třetí říše, který okamžitě začal realizovat plán, jehož cílem byla likvidace odbojového hnutí v českých zemích. Dne 27. září 1941 byla nastolena vláda teroru a zastrašování. Byl vyhlášen civilní výjimečný stav. Rychlost a brutalita Heydrichových opatření, zatýkání, rozsudky stanných soudů a okamžité popravy vyvolaly mezi obyvatelstvem protektorátu ovzduší strachu a hrůzy.

Za této situace bylo rozhodnuto o akci, jejímž cílem mělo být ukázat protiněmeckou aktivitu domácího odboje, potvrdit vliv exilové vlády na situaci v okupované vlasti a tím přimět britskou vládu k odvolání tehdy ještě stále platné mnichovské dohody a v případě vítězství ve válce uznání Československa v původních hranicích. Operace, která měla za cíl odstranění Heydricha, dostala krycí název Anthropoid. Ke splnění této operace byli vybráni rotmistr Josef Gabčík a rotný Karel Svoboda, který se však v průběhu výsadkového výcviku zranil, a byl proto nahrazen rotmistrem Janem Kubišem. Nepodařilo se tím uskutečnit původní záměr – provést atentát na výročí vzniku republiky 28. října 1941. Odkladem akce však získali oba příslušníci výsadku Anthropoid dostatek času pro zdokonalovací výcvik a důkladnější naplánování celé akce. Konečně – 28. prosince 1941 ve 22 hodin – odstartoval z jihoanglického letiště Tangmere letoun, na jehož palubě se nacházel výsadek Anthropoid společně s výsadky Silver A a Silver B. Parašutisté Josef Gabčík a Jan Kubiš však byli, pravděpodobně vinou navigačního omylu, vysazeni u obce Nehvizdy východně od Prahy místo u Plzně. Postupem času se jim přesto podařilo navázat kontakt s příslušníky domácího odboje, zejména ze sokolské organizace Jindra. Představitelé domácího odboje z příprav parašutistů pochopili, že se chystají k atentátu na Heydricha a odeslali do Londýna depeši žádající, vzhledem k předpokládaným následným represáliím, odvolání akce. Přestože v odpovědi bylo zdůrazněno, že se žádná taková akce nepřipravuje, k jejímu odvolání nedošlo, a tak dne 27. května 1942 v 10.35 hod. oba příslušníci Anthropoidu atentát provedli. Reinhard Heydrich, při atentátu pouze zraněný, pak na následky zdravotních komplikací 4. června zemřel.

Po atentátu skutečně došlo k masovým represáliím, bylo zatčeno a za podporu parašutistů a pro schvalování atentátu popraveno 1585 osob. Nejhrůznějším činem v odvetě za atentát bylo vypálení a zničení obce Lidice, jejíž mužští obyvatelé byli na místě zastřeleni, ženy poslány do koncentračních táborů a většina dětí později zavražděna. Podobný osud potkal i obec Ležáky. Samotní parašutisté Josef Gabčík a Jan Kubiš, společně s příslušníky dalších výsadků Josefem Bublíkem, Janem Hrubým, Adolfem Opálkou, Jaroslavem Švarcem a Josefem Valčíkem, nalezli v době neustávajícího fašistického běsnění útočiště v kostele sv. Karla Boromejského v Reslově ulici v Praze. Zde 18. června, po zradě parašutisty Karla Čurdy, svedli svůj poslední boj s nacistickou přesilou.

Ve středu 5. srpna 1942 pak vláda Jejího Veličenstva a 29. září také francouzský Národní výbor prohlásily mnichovskou dohodu za neplatnou od samého počátku. Cíl výsadku Anthropoid tím byl splněn.

Text a foto: Petr Pokovba