Projekt péče o válečné veterány úspěšně vstoupil do roku 2011

18. 11. 2012

Posledním lednovým dnem bylo Ministerstvu obrany ČR předáno roční hlášení Československé obce legionářské o realizaci projektu Péče o válečné veterány za rok 2010.

Zajímali jsme se, co z tohoto hlášení, jež podepsali místopředseda ČsOL br. Jindřich Sitta odpovědný za projekt a tajemník ČsOL br. Emil Cigánik jako realizátor projektu, především vyplývá.

V první řadě skutečnost, že v roce 2010, kdy ČsOL na základě vyhraného výběrového řízení vypsaného MO ČR převzala na svá bedra každodenní a přímou péči o válečné veterány, došlo k výraznému zkvalitnění této péče. Výmluvným faktem je především to, že v loňském roce terénní pracovníci uskutečnili 9213 návštěv u válečných veteránů (tedy mnohem více, než vyplývá ze zadání projektu), byla vytvořena elektronická databáze válečných veteránů, která napomáhá operativnímu styku s nimi, po celý rok probíhala poradenská činnost pro veterány při čerpání prostředků ze sociálních a zdravotních programů a při řešení jejich sociálních, zdravotních a právních problémů.

Z porady terénních pracovníků v Praze v prosinci 2010

Začalo rovněž provozování bezplatné telefonní linky pro válečné veterány, na níž bylo od března 2010 zaznamenáno 232 hovorů, kdy volajícím byly poskytovány detailní informace o možnostech využití lázeňské a rekreační péče, o umístění do domovů pro seniory, řešeny byly například i žádosti na objednání operací nebo vyšetření v ÚVN Praha nebo VN Brno. Nemluvě o řadě dalších nejrůznějších dotazů válečných veteránů, které tato linka průběžně zodpovídá.

Setkání pracovníků projektu s válečnými veterány

Pominout nelze ani skutečnost, že vedení projektu za vydatného přispění terénních pracovníků organizovalo a zajišťovalo účast válečných veteránů na pietních aktech a dalších společenských akcích. Byla zahájena i konkrétní spolupráce terénních pracovníků a krajských koordinátorů s orgány místní samosprávy, státní správy, orgány sociální péče a pracovníky krajských vojenských velitelství ve prospěch válečných veteránů na místní úrovni.

Veteráni při pietním aktu v Praze na Vítkově

Z celkové statistiky rovněž vyplývá, že počet válečných veteránů, o něž začala ČsOL v roce 2010 pečovat, činil 2216 osob. Žel, během roku z nich zemřely téměř tři stovky (293). Díky projektu se podařilo vyřešit celkem 122 žádostí veteránů na umístění do domovů s pečovatelskou službou, domovů důchodců či LDN. I zde je ovšem terénní pracovníci dále pravidelně navštěvují.

Vyhodnocení prvního roku realizace projektu Péče o válečné veterány více než jasně dokazuje, že naprostá většina válečných veteránů a jejich rodin si péče ČsOL velice váží a oceňuje ji. Svědčí o tom i dopisy, které přicházejí představitelům ČsOL nebo do sekretariátu obce. Některé z nich nyní zveřejňujeme.

Vážený bratře plukovníku Jindřichu Sitto! Jménem válečných veteránů, členů jednoty ČsOL Břeclav, děkuji za milý dopis. Současně jsem byl jimi požádán, abych Vám předal jejich poděkování za péči, která je nám, válečným veteránům, věnována. Zejména oceňujeme zásadní změny v kvalitě péče o válečné veterány od doby, kdy tento úkol na sebe vzala Československá obec legionářská. Předejte prosím naše poděkování všem pracovníkům, kteří se na projektu Péče o válečné veterány podílejí. Současně nám dovolte popřát Vám osobně do roku 2011 pevné zdraví a hodně sil do další práce, které si nesmírně vážíme. Za všechny válečné veterány jednoty ČsOL Břeclav 
Plk.v. v. Ing. Jan Hronek, místopředseda jednoty ČsOL

Československá obec legionářská Děkuji Vám všem za příspěvek na sociálně zdravotní podporu, který jste mi poslali na léky. Děkuji tisíckrát a jsem s pozdravem Vlasta Šafránková, Praha 10

Vážené sestry, vážení bratři, představitelé Československé obce legionářské! Před časem jsme se na Vás obrátili s žádostí o pomoc při pátrání po osudech legionářů Urbana, Drahokoupila a Kamínka od nás, z obce Ratenice.  Odkázali jste nás na pana Milana Žuffa-Kunču z Olomouce, který pro nás udělal obrovský kus práce. Ke všem třem legionářům se mu podařilo zjistit životopisné údaje i osudy, které je za války potkaly. Byla to příkladná spolupráce, jak uvnitř Vaší obce, tak i s panem Žuffo-Kunčou. O této spolupráci se sice žádné noviny ani televize nezmíní, ale je to vzor fungování občanské společnosti, který by zasloužil ocenit. Informace, které jsme získali, chceme použít do připravovaného sešitu a pokud by se našemu občanskému sdružení podařilo sehnat finanční prostředky, rádi bychom znovu osadili pamětní desku na ratenické legionáře. Přeji Vám hodně zdaru ve Vaší práci.
Pavel Rek, předseda o. s. Ratenická včela

Československá obec legionářská Obdržel jsem od Vás dopis ze dne 20. prosince 2010, za který Vám moc děkuji. Důležité pro nás, příslušníky čs. zahraničních armád, v našem pokročilém věku je, že za to, co jsme během válečných let od roku 1939 do roku 1945 prožívali v zahraničních armádách, nebylo zapomenuto. Já jsem odešel do  zahraniční armády v roce 1939 – Čs. legion v Polsku, internace v SSSR, Střední východ u 11. pěš. praporu a 200. protiletadlového pluku, Anglie a Francie až do ukončení války s tankovou brigádou. Bylo to velmi náročné a zvlášť tehdy, když jsem se po válce od rodičů a bratra dozvěděl, že za můj odchod do zahraničních armád byli vězněni. I za minulého režimu jsem byl zván do škol, abych něco řekl o tom, co jsem prožil v zahraničních armádách během druhé světové války. Byl i natočen film o tom, co jsem prožíval během války, ovšem už jsem se nemohl pouštět do některých detailů, když se umíralo. Tento film byl promítán v televizi v prosinci 2010. Ještě jednou děkuji za Váš dopis, který mě vyprovokoval Vám napsat několik řádků, a v roce 2011 přeji hodně zdraví a úspěchů ve Vaší práci. S pozdravem plk. v. v. Josef Křístek

Vážený plk. Jindřich Sitta! Všechno nejlepší v novém roce, hodně zdraví a úspěchů Vám všem, kteří pro nás pracují. Jsem t. č. v sociální péči ve vojenské nemocnici. Nemohu chodit, mám artrózu v kolenou. Jinak děkuji za milý dopis, moc mne potěšil. Všechny zdravím. Vlasta Hrubá

Text a ilustrační foto: Ladislav Lenk