S místopředsedou ČsOL bratrem Alexandrem Beerem o nadcházejícím manifestačním sněmu

18. 11. 2012

Již jen necelých osmačtyřicet hodin zbývá do okamžiku, kdy bude v Národním památníku v Praze na Vítkově zahájen V. manifestační sněm ČsOL. A to byl důvod, proč jsem požádal místopředsedu Čs. obce legionářské brigádního generála Alexandra Beera o rozhovor.

V. manifestační sněm ČsOL je doslova přede dveřmi. Co ty od něj jako dlouholetý místopředseda obce legionářské očekáváš?

Očekávám, že napomůže tomu, aby to bylo stále lepší a lepší. Aby obce legionářská nezanikla a aby alespoň to, co dělala doposud, pokračovalo úspěšně dál. Tj. šířit odkaz odboje, šířit vlastenecké cítění, šířit přátelství, jak zní naše přísaha. Jeden druhého chránit, vzájemně si pomáhat a nezapomínat na to, za co byli legionáři a odbojáři připraveni obětovat své životy a za co je také obětovali.

Manifestační sněm přijme programové prohlášení, z něhož bude v letech 2011–2015 vycházet činnost obce legionářské. Co by podle tebe mělo být v jejím působení to nejdůležitější?

Věnovat se výchově mládeže, uskutečňovat akce na veřejnosti. Vojenská základní služba už dneska neexistuje, máme profesionální armádu. Proto si myslím, že se musíme věnovat aktivním zálohám a vychovávat je pro případ potřeby, že budou muset narukovat a bojovat za tento stát.

Říká se, že chceš svoji činnost v Čs. obci legionářské ukončit. Co je na tom pravdy?

Nejde o to, zda chci nebo nechci. To je dáno celkovou situaci a mým věkem. Nikdo z nás nemá zajištěn život tak, že si ho naprogramuje podle potřeby. Mám jistý věk, jsem si toho vědom, stejně jako toho, že může nastat čas odejít do věčných lovišť, jak se říká, odkud již není návratu. Takže bych jenom opravdu popřál upřímně mým nástupcům hodně úspěchů a zdraví, aby v tom pokračovali lépe než já. Vím, že kvůli věku jsem se nemohl věnovat práci v obci tak, jak bylo mým původním přáním. Nyní je hlavně třeba očistit první i druhý zahraniční odboj od různých nesmyslných hodnocení a nedělit dál obec legionářskou podle toho, zda jsme sloužili na Východě nebo na Západě. Tato tendence tady dnes totiž znovu je.

Bratře Sašo, děkujeme za rozhovor.

Ptal se: Ladislav Lenk, foto autor