Města Moravy se přihlašují k projektu LEGIE 100

1. 3. 2013

Letošní rok je posledním rokem před stým výročím nejen zahájení 1. světové války, ale hlavně je posledním rokem příprav pro uskutečnění jednotlivých projektů LEGIE 100 – projektu ke stému výročí vzniku československých legií, jejich činnosti a hlavně vzniku Československé republiky. Jedním z hlavních podprojektů LEGIE 100 je rekonstrukce pojízdné repliky legionářského vlaku z období „ešalonové války“ na Transsibiřské magistrále.

První tři vagony by měly být prezentovány na veletrhu IDET 2013 ve dnech 22. – 25. května v Brně. A právě moravská města a obce se výrazně zapojují a přihlašují k projektu LEGIE 100 a k realizaci legiovlaku. Město Brno v rámci tohoto projektu věnuje Československé obci legionářské repliky bojových praporů legionářského 10. pěšího pluku Jana Sladkého Koziny, jemuž veleli tak skvělí velitelé jako Antonín Baďura, Antonín Mikuláš Číla, Jan Šípek nebo Mikuláš Doležal, Vladimír Hlaďůvka. Tento legionářský pluk po svém návratu ze Sibiře a po námořní cestě z Vladivostoku byl dislokován do Brna a dnes v jeho kasárnách sídlí Univerzita obrany. Druhým praporem, který se město Brno rozhodlo věnovat Československé obci legionářské, je bojový prapor 43. pěšího pluku. Ten byl v roce 1933 napaden stoupenci generála Gajdy, kteří se pokusili se o tzv. Gajdův puč. Puč byl odražen právě vojáky 43. pěšího pluku.

Jiná města, jako například Břeclav, Moravská Nová Ves, Boleradice, Prostějov nebo např. Starovice, se přihlásila k projektu LEGIE 100 finančním darem právě na realizaci repliky legiovlaku. Samozřejmě, podle svých rozpočtových možností, ale také podle toho, kolik legionářů – rodáků, pocházelo z dané obce.

V rámci jednání jsme měli možnost požádat o rozhovor jednoho ze starostů, a to s MUDr. Oldřicha Ryšavého, starostu města Břeclav.

Pane starosto, máte osobní vztah k československým legionářům nebo válečným veteránům 2. světové války, máte mezi nimi své předky?

Přímé příbuzné nemám, ale v rodině jsme měli totálně nasazené do Německa, a v širší rodině padlé z 1. světové války.

Znal jste problematiku válečných veteránů a československých legionářů ještě dříve, než jste se stal radním Jihomoravského kraje a později starostou města Břeclav?

O historii jsem se vždy zajímal a problematika vzniku republiky, 1.a 2.světové války mě zajímala odjakživa. Zvláště, když jsem posléze pochopil, že vše nebylo černobílé.

Proč jste se jako město přihlásili nejen k projektu LEGIE 100, ale všeobecně k podpoře akcí a činnosti ČsOL např. v rámci péče o válečné veterány 2. světové války?

Vnímám to jako splátku dluhu, která se týká jak doby před listopadem 1989, tak i doby po sametu, kdy 1. a 2. odboj byl zneužíván a využíván podle momentální politické potřeby. Přitom konkrétní lidé prožívali mnohdy strastiplné stáří a nenaplnění ideálů, za které nasazovali své životy. Nyní probíhají poslední roky, kdy jim lze tento dluh alespoň částečně splatit.

V čem vidíte přínos pro Břeclav z hlediska projektu LEGIE 100?

V oživení historické paměti o naší minulosti a o základech demokratického zřízení. Tedy o pojmech, které nebyly v té době až tak samozřejmé a které se musely vybojovat.

Text a foto : -FFT –