Vyhledávání



"Vlajka státní (národní) skládá se ze spodního pole červeného a vrchního bílého, mezi něž jest vsunut modrý klín od žerdi do středu vlajky." Jediná věta, která dala život nejkrásnější vlajce světa. Zákonem č. 252/1920 Sb. z. a n. ze dne 30. března 1920 byla přijata podoba vlajky Československé republiky, dnešní vlajka České republiky. 

Car Mikuláš II. byl donucen 15. března 1917 vlivem propuknutí mohutných demonstrací a vojenských vzpour (v důsledku nepříznivého vývoje na frontě a katastrofální zásobovací situace v zázemí) na základě požadavků demokratických stran abdikovat. Po abdikaci jmenoval svým nástupcem svého bratra Michaila, který ale ruský trůn odmítl a vládu předal Prozatímní vládě hraběte G. Lvova. 

Prvním předsedou – po sametové revoluci – obnovené ČsOL se stal Tomáš Sedláček. Narodil se 8. ledna 1918 ve Vídni jako čtvrté dítě do rodiny aktivního rakouského důstojníka, který vstoupil po vyhlášení Československa do republikové armády a za bojové nasazení na Slovensku proti maďarským bolševikům obdržel Čs. válečný kříž 1918. 

Budova, jejímž majitelem se stala roku 2014 Československá obec legionářská, je bývalou šlechtickou vilou, k níž přiléhá nedaleké nacistické popraviště užívané za heydrichiády v roce 1942. Vlastní vila, nazvaná podle prvního majitele Larischova, dostala v Pardubicích název Zámeček, aby tak vynikl rozdíl proti renesančnímu pardubickému zámku. Zdrobnělina Zámeček přešla později i na zmíněné popraviště. 

Na začátku letošní roku jsme si připomínali 95. výročí Všelegionářského sjezdu v Národním domě v Karlíně, jenž se uskutečnil v lednových dnech roku 1921. Nejdůležitějším výsledkem sjezdu bylo usnesení, které ukládalo dosavadním legionářským organizacím ukončit svou činnost a svolat sjezd nové všelegionářské organizace. Ta se měla ve smyslu programového prohlášení stát oporou demokratické Československé republiky a nositelkou idejí, které vedly legionáře do zahraničního revolučního hnutí.

Partneři



Navštivte



© 2015 Českoslovenká obec legionářská
patka