Většina pomníků připomínajících osvobození západních Čech armádou Spojených států amerických na jaře 1945 vznikla v 90. letech 20. století, některé jen výjimečně hned po skončení války. V Domažlicích, kam vojáci americké 2. pěší divize dorazili 5. května 1945, připomíná osvobození pamětní deska na budově radnice a pamětní deska věnovaná Čechoameričanovi Mattu Konopovi, obě na náměstí Míru. Od neděle 6. června 2021 je však doplňuje také nový pomník v Chodské ulici pod Chodským hradem.
Dne 29. května uplynulo přesně sto let od chvíle, co se v moravsko-ostravském Národním domě sešlo na pět stovek legionářů z východní Moravy a Slezska, aby pouhý týden po ustavujícím sjezdu Československé obce legionářské dali vzniknout její moravskoslezské župě. Zahájili tak činnost organizace, která se během své dlouhé - byť totalitami přerušené - existence výrazně zapsala do společenského a kulturního života našeho regionu. Prostřednictvím svých místních jednot byla obec nejenom obhájkyní sociálních zájmů někdejších příslušníků zahraničních vojsk, ale vždy také aktivní šiřitelkou masarykovských ideálů a odkazu nelehkého boje, svedeného za národní osvobození ve 20. století.
Ve čtvrtek 27. května 2021 jsme si připomněli výročí asi nejvýznamnějšího činu československého válečného odboje - atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ještě týž den bylo vyhlášeno stanné právo. Jako odvetu za atentát na Heydricha nechala okupační správa popravit několik tisíc obyvatel protektorátu, kteří se podle ní na útoku mohli podílet, nebo pomáhali odboji či jen atentát schvalovali. Vůbec prvními oběťmi stanných soudů byla rodina železničáře Václava Stehlíka z Rokycan.
Po zimním spánku, ale hlavně po delším uzavření vynuceném pandemií nemoci Covid-19 se od soboty 5. června 2021 veřejnosti opět otevírají stálé expozice Československé obce legionářské vytvořené v rámci výstavního cyklu nazvaného Cesta legionáře. Nacházejí se v Josefově, v Kracíkově ulici číslo 12, a Pecce, na náměstí Kryštofa Haranta v domě číslo 12.
Na malebném, nově upraveném, nádraží v Horažďovicích při pomezí Plzeňského a Jihočeského kraje první červnový den po 10. hodině dopolední proběhlo slavnostní zahájení letošní cesty Legiovlaku.
Ve středu 26. května 2021, v předvečer 79. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, se členové Československé obce legionářské zúčastnili pietního aktu pořádaného Českou stomatologickou komorou na Olšanských hřbitovech. Akce se uskutečnila k připomenutí hrdinství bratrů Jana a Jiřího Jesenských, významných českých stomatologů, a jejich manželek Alžběty a Žofie, kteří se zapojili do domácího odboje a aktivně pomáhali československým parašutistům. Oba manželské páry byly zatčeny a popraveny 24. října 1942 v Mauthausenu.
Dnes, 22. května 2021, je tomu právě 100 let od zahájení ustavujícího sjezdu Československé obce legionářské, který se odehrál v Národním domě na Královských Vinohradech v Praze. Naše organizace připomene významné jubileum osudy 100 OSOBNOSTÍ, které byly svázány s historií ČsOL, a rovněž prostřednictvím 100 PŘÍBĚHŮ, které se váží k vykonané práci ČsOL za uplynulé století. Každý den se tak můžete těšit na jednu osobnost a jeden příběh, na kterých přiblížíme jak rozkvět naší činnosti, tak odhodlání členů ČsOL v dobách těžkých pro náš národ.
Stejně jako minulý rok se kvůli pandemickým opatřením nekonaly ani v Kroměříži tradiční oslavy připomínající osvobození města a osobnost Ludvíka Svobody, kterých se každoročně účastní desítky osob včetně rumunské velvyslankyně či paní Zoe Klusákové-Svobodové.
Občanské sdružení Gemerské grúne se věnuje mapování válečných hrobů na území Gemersko-malohontské župy na Slovensku a ve spolupráci s dalšími organizacemi, mimo jiných i s českým ministerstvem obrany a Československou obcí legionářské, realizuje jejich obnovu. Vloni jsme tak informovali o obnově hrobu československých legionářů v Tisovci.
V Den vítězství 8. května vyrazili členové Jednoty Československé obce legionářské Ostrava 1 na poslední část své letošní poutě Moravskoslezským krajem, jejímž cílem bylo vzdát nad hroby a u vybraných pomníků čest příslušníkům 1. československé samostatné tankové brigády, 1. československé smíšené letecké divize a jednotek Rudé armády, kteří před 76 lety bojovali a umírali na cestě k osvobození Ostravy.
Naše Jednota Československé obce legionářské v Poděbradech provedla i přes ne zcela ideální podmínky v současné pandemické situaci celodenní putování po pomnících událostí a po místech, kde padly hrdinové květnové revoluce 1945. Ač jsme akci zamýšleli jako komorní, nakonec se jí zúčastnili i další zájemci ze spřátelených spolků vojenské historie. Naše putování jsme nepojali jen jako řetězec pietních aktů, ale každé zastavení bylo doplněno přednáškou o dané události ve všech svých souvislostech.
Členové bruntálské jednoty Československé obce legionářské si v pátek 7. a sobotu 8. května 2021 připomenuli 76. výročí osvobození města, okresu i celého Československa a výročí ukončení druhé světové války sérií pietních aktů.
Ve čtvrtek 13. května 2021 v devět hodin dopoledne jsme si připomněli 134. výročí narození brigádního generála Jana Satorieho u jeho pamětní desky na domě, ve kterém bydlel v opavských kasárnách na Jaselské ulici. Akce proběhla za dodržení mimořádných opatření. Za opavskou jednotu Československé obce legionářské se zúčastnili br. Zavadil st., br. Žáček a ses. Hrazdilová.
Československá obec legionářská jednota Frýdek-Místek si koncem dubna a začátkem května důstojně připomněla 76. výročí osvobození naší vlasti. Vzhledem k tomu, že nadále přetrvávala omezení, tak se jich členové naší jednoty ČsOL účastnili individuálně. Vzdali hold všem, kteří se zasloužili o naši svobodu.
Člen plzeňské jednoty Československé obce legionářské br. Petr Maxim zajistil během soboty 8. května 2021, v Den vítězství, položení květin na několika pietních místech v Karlovarském kraji. V jeho bydlišti přitom inicioval pietní akt, kterého se zúčastnili i další občané.
Konec minulého týdne byl i ve Vojenské střední škole a Vyšší odborné škole Ministerstva obrany v Moravské Třebové, nesoucí čestný název "Škola Československé obce legionářské", ve znamení připomenutí 76. výročí ukončení 2. světové války – Dne vítězství.
Také v hanácké metropoli si členové Jednoty Československé obce legionářské Olomouc 1 "6. čs. střel. pluku Hanáckého" připomenuli události konce druhé světové války. Stejně jako v loňském roce také letošní připomínky vážně narušila stále probíhající pandemie koronaviru.
Za slunné, avšak chladné, soboty 8. května 2021 uctili sestry a bratři z Československé obce legionářské jednoty Opava na městském hřbitově v Opavě a v Národním památníku II. světové války v Hrabyni památku těch, kteří padli při osvobozování Československa.
U příležitosti 76. výročí osvobození Československa od německé okupace a konce druhé světové války v Evropě položili členové Jednoty Československé obce legionářské v Děčíně květiny na dvě pietní místa na hřbitově Folknáře.
Vrcholným pietním aktem, jímž si v našem státě připomínáme vítězství nad nacismem v druhé světové válce, je pieta na Čestném dvoře Národního památníku na Vítkově, při kterém přítomní nejvyšší ústavní činitelé, představitelé spolků a váleční veteráni položením květinových darů uctí památku Neznámého vojína a tak vzdají hold všem padlým hrdinům a obětem, jež si světový konflikt vyžádal.
Zástupci Československé obce legionářské v čele s místopředsedou br. plk. v. v. Tichomírem Mirkovičem, si na Čestném vojenském pohřebišti Olšanských hřbitovů v Praze připomněli památku obětí květnových bojů i osudy významných osobnostní naší vojenské historie.
Obětem plzeňského povstání proti německým okupantům, které vypuklo v sobotu 5. května 1945, je bohužel věnováno méně pozornosti. O nápravu této křivdy se snaží členové plzeňské jednoty Československé obce legionářské a členové klubu vojenské historie Tommy and Yankee. Pomáhá tomu i jejich společný projekt PLZEŇ 1945. V rámci projektu natočili před rokem amatérský dokument "Nikdo nebude zapomenut", který představuje opomíjené pomníky a pamětní desky věnované obětem plzeňského povstání. Tato místa nezapomínají plzeňští legionáři také každý květen navštěvovat.
Členové plzeňské jednoty Československé obce legionářské se ve středu 5. května 2021 zúčastnili pietního aktu na náměstí Míru v Domažlicích u příležitosti 76. výročí osvobození chodského města americkou armádou. Svoboda měla tehdy podobu příslušníků americké 2. pěší divize se znakem indiána na ramenou.
Ve středu 5. května 2021, v den 76. výročí zahájení Pražského povstání – hrdinného boje za osvobození hlavního našeho města od německých okupantů – se uskutečnilo několik pietních vzpomínek, kterých se pochopitelně zúčastnili i zástupci Ústředí Československé obce legionářské. Akce musely proběhnout v rámci mezí protipandemických opatření s vyloučením veřejnosti, na padlé Pražany a další barikádníky však není možné zapomínat.
Ve středu 5. května 2021 si český národ připomíná 76. výročí začátku celonárodního povstání proti německým okupantům na sklonku druhé světové války. Jednalo se o vyvrcholení snah domácího odboje o osvobození vlasti, které bylo načasováno dle postupu osvobozeneckých armád. Největším bojovým vystoupením Čechů bylo ve dnech 5. až 9. května 1945 Pražské povstání. K mnoha bojům, ale i německým válečným zločinům, došlo na území Prahy 8 a Prahy 9. Členové Československé obce legionářské navštívili několik pietních míst, která tyto události připomínají.
V úterý 4. května 2021 uplynulo již 102 let od tragické smrti významného budovatele samostatné Československé republiky, Milana Rastislava Štefánika. Tradiční pietní setkání, které Československá obec legionářská ve spolupráci se Společností M. R. Štefánika v České republice v tento den každoročně organizuje u Štefánikovy sochy před hvězdárnou na Petříně, se letos muselo již podruhé uskutečnit v omezeném režimu. Na pozvání ČsOL se jednotlivé delegace, které se připojily ke vzpomínce, dostavily na Petřín samostatně.
bude to již rok od 75. výročí vítězství v druhé světové válce na našem území, které navzdory rozsáhlým přípravám nemohly proběhnout a vzhledem k světové pandemii nemoci Covid-19 jsme byli nuceni vzdát hold našim osvoboditelům jen ve zcela minimalistickém provedení. Doufali jsme, že v roce následujícím se taková omezení již nebudou opakovat a budeme se moci při odpovídajícím programu a účasti veřejnosti setkat na místech paměti a poklonit se památce hrdinů, kteří za naši svobodu položili své životy. Bohužel tomu tak letos zdaleka nebude.
V pátek 30. dubna vzdali členové Jednoty Československé obce legionářské Ostrava 1 čest osvoboditelům, kteří položili před 76 lety život v krutých bojích závěrečné fáze Ostravské operace. Podobně jako v loňském roce mohla být vzhledem k protiepidemickým opatřením připomínka událostí a obětí jara 1945 v našem kraji realizována pouze komorním způsobem, bez větší účasti členstva či veřejnosti. Ani tato omezení nás však neodradila od vykonání další části naší tradiční poutě po památných místech, kde na sklonku 2. světové války tekla krev za svobodu Československa, a kde spočívají muži a ženy, jež ji po tisících prolévali.
Po nuceném uzavření galerií a muzeí daném špatnou pandemickou situací v České republice je nyní možné opět zahájit částečný provoz Muzea československých legií. Muzeum spravované Československou obcí legionářskou, které se nachází v Praze v budově hotelu Legie na adrese Sokolská 33 a má vlastní vstup z Ječné ulice, bude znovu otevřené veřejnosti od úterý 4. 5. 2021.
V neděli 2. května 2021 uplynulo 76 let od popravy jednadvaceti účastníků Přerovského povstání na vojenské střelnici v Olomouci-Lazcích. Vzhledem k současné nepříznivé epidemiologické situaci neproběhla, stejně jako minulý rok, hromadná vzpomínková akce pro širokou veřejnost, ale uskutečnilo se pouze tiché položení věnců a kytic zástupci Armády České republiky, statutárního města Olomouce, statutárního města Přerova, Jednoty Československé obce legionářksé Přerov "Jana Gayera" a Jednoty Československé obce legionářské Olomouc 1 "6. čs. střeleckého pluku Hanáckého" v individuálních termínech.
První květnové dny strávila Jednota Československé obce legionářské Valašské Klobouky v pietním duchu. Za krásného počasí lemovaného vůní jara a květem rozkvetlých stromů i luk se nesly tiché vzpomínky na oběti a padlé osvoboditele našeho regionu. Před 76 lety byl bývalý soudní okres Valašské Klobouky osvobozen Rumunskou královskou armádou, která postupovala ze Slovenska na Moravu jako součást vojsk 2. ukrajinského frontu sovětské Rudé armády.
Letos již uplynulo dlouhých 76 let od tragických událostí na Valašskokloboucku, kde se závěr války proměnil v děsivé utrpení civilního obyvatelstva. Blížil se konec války a lidé toužebně očekávali osvobozující vojska, která stála doslova za kopci. Horský terén jižního Valašska poskytoval útočiště partyzánským skupinám, které nacházely pomoc u místního obyvatelstva. Právě pasekáři – nejchudší a tvrdě pracující obyvatelstvo, které nemělo často dostatek jídla ani pro své rodiny – neodmítli pomoci.
V pátek 30. dubna 2021 se u strašnického krematoria v Praze uskutečnil pietní akt za popravené a umučené české odbojáře z druhé světové války. Květinu k pomníku se sochou dívky nazvané "Smutné jaro" položil za Ústředí Československé obce legionářské organizační tajemník br. Jiří Filip.
Československá obec legionářská vydala novou publikaci věnovanou ženám-výsadkářkám působícím ve 2. československé paradesantní brigádě v SSSR. Autory knihy "Andělé se samopaly", která obsahuje historii brigády, životopisy výsadkářek i množství unikátních fotografií, jsou Václav Kameník a Milan Kopecký.
Jako každoročně proběhlo ve čtvrtek 29. dubna 2021, zásluhou člena opavské jednoty Československé obce legionářské a předsedy ostravské organizace Českého svazu bojovníků za svobodu bratra Jiřího Francírka, putování po místech bojů, které probíhaly v Moravskoslezském kraji v rámci Ostravské operace. Putování se zúčasnili členové ČsOL z Opavy, ČSBS z Ostravy a členové krajské organizace Sdružení válečných veteránů Moravskoslezského kraje.
V pondělí 26. dubna 2021 uplynulo 76 let od osvobození města Chebu americkou armádou. Faktem je, že pojem "osvobození" je v tomto případě nevhodný, neboť tehdejší obyvatelstvo města bylo až na výjimky výhradně německé a obsazení města americkou armádou nevnímalo jako osvobození. Během dobývání Chebu padlo nejvíce amerických vojáků v rámci jedné bitvy na území předmnichovské Československé republiky. Boje v Chebu a jeho okolí, včetně letiště, trvaly čtyři dny a vyžádaly si životy 71 amerických a 200 německých vojáků. Kapitulace německých jednotek ve městě byla podepsána 26. dubna 1945.
S připomínkou konce druhé světové války v Plzni máme dnes spojeny především oslavy osvobození, nazývané Slavnosti svobody, které jsou největší akcí svého druhu v České republice. Nesmíme však zapomínat, že ještě před květnovým povstáním – dříve, než mohl kdokoliv tušit, kdy válka skončí – dopadly válečné rány na západočeskou metropoli v podobě leteckých pum. V dubnu 1945 došlo ke třem posledním náletům, které si vyžádaly stovky obětí. Členové plzeňské jednoty Československé obce legionářské se snaží, aby se na jejich památku nezapomnělo.
Ve čtvrtek 15. dubna 2021 zemřela ve věku 96 let v třinecké nemocnici sestra Helena Steblová. Její život byl poznamenán nesmírným utrpením, kterým prošla v za druhé světové války. Zachránila život partyzánovi Janu Heczkovi z Košařisk, příslušníkovi partyzánské skupiny "Nad Olzou", která působila v Těšínských Beskydech. Na udání sousedky byla na počátku roku 1944 se svými rodiči zatčena a uvězněna ve třech koncentračních táborech – Mysłowice, Ravensbrück a Salzwedel. Z toho posledního a následného pochodu smrti se do rodné Bystřice nad Olší vrátila až v roce 1946. Setkala se zde pouze s maminkou, její otec byl na sklonku války, v únoru 1945 zavražděn v koncentračním táboře Salzwedel, bylo mu 44 let.
Navzdory chladnému a deštivému počasí se dne 17. dubna vydali členové Jednoty Československé obce legionářské Ostrava 1 na historické technice a ve stejnokrojích příslušníků 1. československé samostatné tankové brigády k Sudicko-třebomského výběžku na Opavsku, aby alespoň komorním způsobem vzpomenuli na první dny těžkých osvobozovacích bojů, jež zde přesně před 76 lety svedli českoslovenští a sovětští vojáci v rámci závěrečné fáze Ostravské operace.
Letos uplynulo dlouhých 76 let od tragické události na Ploštině, kde se závěr války stal děsivým utrpením civilního obyvatelstva. Jednota Československé obce legionářské ve Valašských Kloboukách uctila památku obětí a vzpomněla na historické souvislosti. V letošním roce je areál památníku uzavřen a probíhá stavba nového muzea. Svou pietní vzpomínku jsme vykonali před kaplí z roku 1946, která stojí na místě vypáleného domu.
Ve čtvrtek 15. dubna 2021 se členové Československé obce legionářské jednoty Opava zúčastnili soukromého pietního aktu u památníku věnovaného československým tankistům a rudoarmějcům u obce Sudice na Opavsku. Památník připomíná příslušníky 1. čs. samostatné tankové brigády v SSSR, kteří v těchto místech překročili hranice českého Slezska a začali se podílet na osvobozování území dnešní České republiky.
Sté narozeniny oslavil válečný veterán, účastník domácího odboje za druhé světové války a člen Československé obce legionářské jednoty Olomouc 1, br. Josef Tyl. Ke skvělému životnímu jubileu mu popřál br. Viktor Šinkovec, vedoucí projektu Péče o válečné veterány ČsOL, který předal dárky za ČsOL i ministerstvo obrany. Připojujeme se ke gratulaci a přejeme hodně zdraví a životní spokojenosti.
V posledních letech vidíme v našem bratrském národě vzrůstající zájem potomků legionářů, kteří se chtějí dozvědět více o osudech svých předků a hrdě se hlásí k jejich odkazu. Stejně tak se činnost Československé obce legionářské stává na Slovensku stále známější, čemuž zajisté pomohly i cesty Legiovlaku na Slovensku v minulých letech. To vše vede ke zvýšenému zájmu o vstup do ČsOL ze strany občanů Slovenské republiky.
Již rok se potýkáme s důsledky nákazy novým koronavirem SARS-CoV-2. Na vypořádání se s nákazou jsou různé názory a cesty, ale jako jedna z nejúčinnějších se jeví metoda proočkování výrazné části, ne-li celé populace. Ponechme stranou různé alternativní teorie a přístupy, v celém svém spektru, od zjevně nesmyslných, přes úsměvné až po uvěřitelné. Nezpochybnitelným faktem zůstává, že v minulosti se prostřednictvím očkování podařilo vymýtit nebo alespoň silně omezit celou řadu závažných chorob. Nejčastěji uváděné jsou neštovice, které způsobily smrt a utrpení milionů lidí, stály za pádem celých civilizací a současně i na začátku éry očkování. Neznám také osobně nikoho, kdo by odmítal očkování proti tetanu nebo kdo by odmítal mít zapsanou periodu očkování na průkazu pojištěnce, byť to není onemocnění virového, ale bakteriálního původu.
Korejský poloostrov byl v minulosti zmítán mnoha boji a mocenskými touhami různých národů. A právě do jedné etapy dějin tohoto poloostrova nepřímo zasáhli i naši legionáři. V loňském roce uplynulo 100 let od doby, kdy se českoslovenští legionáři nesmazatelně zapsali do historie Koreje a především boje Korejců za svou nezávislost, když jim pomohli s vyzbrojením jejich armád odboje. Od roku 1910 bylo totiž území Koreje anektováno Japonci, kteří poloostrov ovládali až do konce druhé světové války.
Od 13. května 2013 pořádala Československá obec legionářská veřejnou sbírku, v souladu se zákonem 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách. Veřejná sbírka se konala za účelem získání peněžitých prostředků na podporu domovů péče o válečné veterány a zlepšení kvality života v nich žijících válečných veteránů.
Ve středu 7. dubna 2021 uplynulo rovných osmdesát let od tragické smrti československého letce britského Královského letectva Oldřicha Kestlera rodáka z Čižic na Plzeňsku. Jeho památku uctil člen plzeňské jednoty Československé obce legionářské br. Martin Marek položením kytice a zapálením svíce u pomníku obětí světových válek ve Štěnovicích.
Od loňského března jsme nuceni se vyrovnávat se skutečností, že mnohé tradiční události se kvůli aktuálně platným omezením nemohou uskutečnit. V posledních měsících se členové Československé obce legionářské snaží alespoň pamatovat na místa, jež jsou spjata s každoročně konanými pietními a vzpomínkovými akcemi.
V sobotu 27. března 2021 ve velké obřadní síni na kladenských hřbitovech se z Marií Šupíkovou naposledy přišli rozloučit její milovaní rodinní příslušníci, přátelé a známí, kteří si jí vážili a měli rádi. Za Československou obec legionářskou jednotu Kladno se její památce poklonili předsedkyně jednoty Eva Armeanová, novodobý válečný veterán Ivo Bedrna a člen výboru Stanislav Pítr.
Dnes nás zasáhla zpráva o úmrtí pana plukovníka Karla Vávry, ředitele Odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany ČR. Ve věku 50 let podlehl nemoci Covid-19 v Ústřední vojenské nemocnici v Praze.
V době distanční výuky, kdy učitelé hledají cesty, jak dětem předávat látku v online prostředí, se základním a středním školám nabízí zajímavá novinka. Historie v kartách je pokus o přenesení učebnice dějepisu do interaktivní, hravé podoby. Autor této obrázkové encyklopedie Zdeněk Ležák nabízí učitelům i dětem možnost zapojit se do vytváření legionářského světa.
Ve čtvrtek večer 4. března 2021 se na Československou obec legionářskou a Ministerstvo obrany ČR obrátil pan Václav Vinický s informací o válečném veteránovi, který leží na Paliativním oddělení Příbramské nemocnice, s žádostí, zda by pro něho nešlo něco udělat. Hned druhý den ráno jsme začali konat.
Dne 18. března 2021 zemřel ve věku 69 let na koronavirové jednotce Oblastní nemocnice Náchod člen Jednoty Československé obce legionářské Hradec Králové podplukovník ve výslužbě Ing. Jan Kudláček.
Po poledni 21. března 1942 zůstal po boji s přesilou příslušníků německého gestapa u tramvajové zastávky Prašný most v pražských Dejvicích ležet mrtvý odbojář, kterému se říkalo mnoha jmény, ale zřejmě nejvíce se uchytila jeho přezdívka "Pobožný střelec". Byl to bývalý štábní kapitán, člen vojenské odbojové organizace Obrana národa, Václav Morávek.
Letošní pietní vzpomínka na obránce Czajankových kasáren v Místku se uskutečnila jinak než v předchozích letech. Členové Československé obce legionářské jednoty Frýdek-Místek a představitelé města si bojové vystoupení příslušníků 8. pěšího pluku "Slezského" proti německým okupantům, od kterého uplynulo 82 let, připomněli v pondělí 15. března 2021 individuálně za dodržení všech protiepidemiologických opatření v nouzovém stavu.
Patnáctý březen patří k nejsmutnějším dnům naší novodobé historie. V roce 1939, před 82 lety, obsadily území Čech a Moravy oddíly německé branné moci. Nastalo šestileté období temna, kdy zemřely tisíce nejlepších československých vlastenců. Československá obec legionářská na ně nezapomíná, a proto pravidelně pořádá pietní shromáždění u sochy Tomáše G. Masaryka na pražských Hradčanech.
Členové Jednoty Československé obce legionářské Olomouci 1 si v Olomouci vždy tradičně připomínali okupaci českých zemí v březnu 1939. Od roku 2018 si pak nově připomínají i další tragickou událost našich dějin, a to 21. březen 1942. V tento padl při přestřelce s pražským Gestapem příslušník legendární odbojové skupiny Tři králové škpt. Václav Morávek.
Členové Jednoty Československé obce legionářské v Hradci Králové i v současné restrikcemi nabité době nezapomínají na význačná výročí spjatá s bojem našich předků za samostatný stát. K úctě k obětem předků za svobodu národa a vlasti vedou bratři také své potomky. Bratr Jiří Pachole s dcerou položili květiny u příležitosti 103. výročí bitvy u Bachmače květiny u sousoší představující ruského, italského a francouzského legionáře, Památníku osvobození.
Nadporučík ve výslužbě, válečný veterán, člen Českého svazu bojovníků za svobodu a Československé obce legionářské br. Vladimír Knob oslavil své životní jubileum 95 let.
Ve čtvrtek 4. března 2021 se válečný veterán, člen bruntálské jednoty Československé obce legionářské br. Pavel Bednár dožil 95 let. Panující epidemiologická nařízení neumožnila uskutečnit plánovanou oslavu, kterou jednota pro svého člena přichystala. Za bratrem Pavlem přijeli zástupci výboru bruntálské jednoty a předali mu kytici květin a dárkový koš. Popřáli mu hodně zdraví, životního optimismu a spokojenosti do dalších let.
V současné době se daří Československé obci legionářské v rámci projektu Péče ČsOL o válečné veterány se podařilo vydat již několik brožur se vzpomínkami válečných veteránů druhé světové války, kteří jsou do projektu zařazeni.
Díky webu Československé obce legionářské se každý může podívat do tváře již 13.205 legionářům. Pracovníci Legiovlaku, kteří zatím nemohou přivítat jeho nadšené návštěvníky, každý den zpracovávají desítky dokumentů, které získali při jeho cestě v letech 2015-2020 a rozšiřují veřejně přístupnou databázi www.krevlegionare.cz.
V neděli 7. března 2021 připomenuli členové plzeňské jednoty Československé obce legionářské individuální položení květin a zapálení svíček u příležitosti 171. výročí narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.
Sedmý den v měsíci březnu je již více jak sto let neodmyslitelně spjat s osobností T. G. Masaryka (1850–1937). Narozeniny prvního československého prezidenta se staly v meziválečném období příležitostí pro oslavu čerstvě nabyté státnosti a také pro veřejné deklarování úcty a vděku za Masarykovy zásluhy na jejím vydobytí. Sedmý březen neztratil na svém významu ani v dobách nesvobody, kdy byl Masarykův mravní příklad a odkaz zdrojem sebevědomí i naděje v návrat svobody a demokracie. Tím bezesporu zůstává i v dnešní době.
Taktéž v letošním "pandemickém" roce si členové Jednoty Československé obce legionářské Olomouc 1 "6. čs. střel. pluku Hanáckého" připomněli dvě velké události našich novodobých dějin. Předně se její uniformovaní členové pod tradičním vedením br. místopředsedy Tomáše Brenzy zúčastnili piety na Žižkově náměstí u pomníku prezidenta osvoboditele Tomáše Garrigue Masaryka. Následně se přesunuli k budově historických Hanáckých kasáren.
V neděli 7. března 2021 uplynulo 171 let od narození prezidenta Osvoboditele, Tomáše Garrigue Masaryka. První československý prezident, humanista, filozof a pedagog se narodil 7. března 1850 v Hodoníně.
V rámci projektu Péče ČsOL o válečné veterány vydala Československá obec legionářská ve spolupráci se Sdružením Čechů z Volyně a jejich přátel vzpomínky válečné veteránky ses. Naděždy Brůhové, které pro vydání připravil br. Jan Valíček.
Dnes v dopoledních hodinách se v Ústřední pohřební síni na Olšanských hřbitovech v Praze uskutečnilo poslední rozloučení s válečným veteránem druhé světové války a členem Československé obce legionářské br. mjr. v. v. Sigmundem Hladíkem. Řízením nezvratného osudu bohužel nezůstali po bratru Hladíkovi žádní příbuzní. Z toho důvodu se Československá obec legionářská ujala cti, aby válečného veterána doprovodila na jeho poslední cestě a pohřeb zajistila. Za ČsOL promluvil při smutečním obřadu vedoucí projektu Péče ČsOL o válečné veterány br. Ing. Viktor Šinkovec. Za rezort obrany se posledního rozloučení účastnil vedoucí Odboru pro válečné veterány MO pan plk. Ing. Karel Vávra. U rakve stála stráž praporu ČsOL ve stejnokrojích 1. čs. armádního sboru v SSSR, v jehož řadách br. Hladík bojoval.
Před 77 lety, 22. února 1944, dopadl na samotu Dubeč u obce Prádlo na Nepomucku sestřelený americký bombardér B-24 Liberator pojmenovaný "Miss Fortune". Posádka poručíka George M. Goddarda zahynula, zachránil se pouze zadní střelec seržant Raymond A. Noury, kterého výbuch letounu v bezvědomí vymrštil ze stroje a tlaková vlna mu otevřela padák. Zbytek války strávil v německém zajetí, do západních Čech se několikrát vrátil a zemřel v roce 2013.
V Edici pamětí Československé obce legionářské, kterou Československá obec legionářská vydává ve spolupráci s Nakladatelstvím Epocha s.r.o., vyšlo již dvanáct dílů vzpomínek československých legionářů z první světové války. Třináctý díl edice tuto sérii rozšiřuje o první paměti účastníka československého druhého odboje. Jedná se o zážitky vojáka ze Středního Východu a letce britského Královského letectva Miloslava Bittona Kratochvíla pod názvem "Na poslední chvíli".
V neděli 14. února 2021 zemřel válečný veterán, člen Československé obce legionářské jednoty Praha 2, bratr major v. v. Sigmund Hladík. Bývalému příslušníkovi 1. čs. armádního sboru v SSSR bylo 93 let. Čest jeho památce.
Na přelomu loňského a letošního roku jsme si bohužel mohli přečíst řadu smutných zpráv o úmrtích válečných veteránů, většinou členů Československé obce legionářské, a to nejen z doby 2. světové války. Smutná zpráva přišla i z italského města Arco, které je úzce spojeno s historií čs. legie. Dne 7. ledna 2021 zemřel pouhý měsíc před svými nedožitými 100. narozeninami Lino Gobbi, veterán italských horských jednotek, kterého si dobře pamatují účastníci pietních akcí ČsOL a Ministerstva obrany ČR, pravidelně pořádaných v Arco od první poloviny 90. let 20. století na památku zde popravených čs. legionářů.
Sté narozeniny oslavil válečný veterán, účastník domácího odboje za druhé světové války a člen Československé obce legionářské jednoty Praha 5, br. plukovník v. v. Ing. Jaromír Lisý. Ke skvělému životnímu jubileu mu popřál br. Viktor Šinkovec, vedoucí projektu Péče o válečné veterány ČsOL, který předal Pamětní medaili k 75. výročí ukončení druhé světové války a dárky za ČsOL i ministerstvo obrany. Připojujeme se ke gratulaci a přejeme hodně zdraví a životní spokojenosti.
V pondělí 1. února 2021 proběhlo za účasti zástupců města, armády a přerovské jednoty Československé obce legionářské slavnostní odhalení a požehnání kovaného kříže od Jiřího Jurdy ml. na hřbitově v Lipníku nad Bečvou. 2, 1 m vysoký kříž umístěný na půlmetrovém kovaném podstavci uctí památku všech padlých v první světové válce. Na kříži je umístěn květ vlčího máku, který se stal symbolem Dne válečných veteránů.
Komplikace spojené s protiepidemickými opatřeními ani mrazivé počasí nezabránily členům Jednoty Československé obce legionářské Ostrava 1 připomenout alespoň komorním způsobem československo-polský spor o území někdejšího Těšínského knížectví, který kulminoval v lednu 1919 krátkým, avšak krvavým válečným konfliktem. Do bojů tehdy významně zasáhli po boku domácího vojska také navrátivší se pluky československých legií z Francie a Itálie.
Včera zemřel válečný veterán, účastník zahraničního odboje během druhé světové války, bratr poručík v. v. Alexander Burger. Jednalo se o jednoho z posledních pamětníků dramatických ústupových bojů československé divize ve Francii z června roku 1940. Byl dlouholetým členem Československé obce legionářské v jednotě Praha 10. Čest jeho památce.
V požehnaném věku zemřel Josef Kotyza, válečný veterán, bývalý příslušník 1. čs. armádního sboru v SSSR, volyňský Čech a člen plzeňské jednoty Československé obce legionářské. Bylo mu 98 let. Čest jeho památce.
V neděli 24. ledna si členové Československé obce legionářské připomenuli 133. výročí narození československého legionáře, vojáka a politika, generála Jana Syrového. Na hrob Jana Syrového a jeho manželky Anny umístěný na Olšanských hřbitovech v Praze položili věnec.
V neděli 27. prosince 2020 se uskutečnily za účasti členů spolku Vize70plus a Jednoty Československé obce legionářksé Ostrava 1 pietní akty na památných místech partyzánského odboje v Beskydech, jejichž cílem bylo připomenout dramatické události, které rezonovaly Protektorátem Čechy a Morava v letech 1944-1945. Vzhledem k pandemické situaci proběhla akce bez veřejnosti, pouze za účasti čestných stráží v dobovém partyzánském oděvu a ústroji.
S lítostí sdílíme zprávu, kterou jsme obdrželi. Dne 14. ledna 2021 zemřel válečný veterán, účastník operací POUŠTNÍ ŠTÍT a POUŠTNÍ BOUŘE, spisovatel, bratr nadrotmistr Dalibor Petr. Člen Československé obce legionářské jednoty Olomouc 1 zemřel ve věku 51 let. Čest jeho památce.
V pátek 15. ledna 2021 jsme si připomenuli 106. výročí narození plukovníka in memoriam Arnošta Steinera, čestného občana statutárního města Třince. Vzhledem k přijatým opatřením nouzového stavu, jsme letos individuálně vzdali úctu tomuto hrdinovi 2. světové války, který byl, mimo jiné, vyznamenán sedmi Československými válečnými kříži 1939.
Konec loňského roku byl v Jednotě Československé obce legionářské Olomouc 1 na smutné události bohužel více než bohatý. Na dodatečné přání rodiny musíme informovat, že již v polovině listopadu řady naší olomoucké jednoty navždy opustil účastník protinacistického odboje František Cvoliga.
Dne 6. ledna 2021 zemřela dlouholetá obyvatelka Domova péče o válečné veterány v Karlových Varech paní Emílie Novotná. Odešla válečná veteránka, zdravotní sestra ze Svobodovy armády, veliká žena. V DPVV v Karlových Varech žila od roku 2010. Zde zanechala nezapomenutelnou stopu.
V úplném závěru roku 2020 vydala Československá obec legionářská publikaci, která se věnuje historii československé domobrany v Itálii, poněkud pozapomenuté součásti armády nové republiky, která se však zapojila do obrany jejích hranic během války s Maďarskou republikou rad.
Blíží se bohužel den, kdy z tohoto světa odejde i poslední účastník našeho druhého odboje. Po tom, co v listopadu loňského roku opustil řady Jednoty Československé obce legionářské Olomouc 1 dlouholetý aktivní člen a válečný veterán František Cvoliga, vám musíme s lítostí oznámit, že na prahu nového roku svoji pouť ukončil také další příslušník protinacistického odboje Pavel Tarnavský.
Jednotě Československé obce legionářské Ostrava 1 se v uplynulém roce podařilo i navzdory všem komplikacím vyplývajícím z nutných protiepidemických opatření úspěšně realizovat celou šňůru branných akcí pro školní mládež a také dva tradiční střelecké memoriály pro své členy a příznivce. Akce byly stejně jako v minulých letech finančně podpořeny Ministerstvem obrany České republiky a Ústředím Československé obce legionářské.
.jpg)
